Nejčastější nežádoucí účinky konzumace alkoholu zná každý. Patří k nim především ztráta sebekontroly až porucha vědomí, nevolnost, zvracení, poškození žaludku a jater, bolesti hlavy, snížení koncentrace krevního cukru, dehydratace. Při dlouhodobém pravidelném pití dochází k postižení až selhání jater a poškození dalších orgánů a také k celkovému chátrání organismu a rozpadu osobnosti. Citlivost k těmto změnám je individuální, ženy k nim bývají vnímavější.
Alergici: pozor na alkohol
Někteří lidé ale mají okamžité nežádoucí reakce po požití i velmi malého množství alkoholu. Podkladem těchto reakcí je vrozené chybění některého enzymu, který se účastní při jeho odbourávání. Tato odchylka je poměrně častá u orientálců. Příčinou je vrozená neschopnost zpracovávat acetaldehyd vznikající při odbourávání alkoholu. Po jeho vypití, a to i velmi malého množství, se u postižených jedinců objeví vyrážky, zarudnutí kůže a nevolnost. Nežádoucí reakce po alkoholu mohou ovšem být i alergického původu, jednak na různé přísady obsažené v nápojích, jednak na alkohol samotný.
Víno a histamin
Až 40 % astmatiků udává různé alergické reakce, 30 % pak přímo zhoršení příznaků astmatu po konzumaci některých alkoholických nápojů. Nejčastějším vyvolavatelem takových reakcí je víno. Mnohá vína obsahují histamin, který sám přímo vyvolává reakce, jako je kýchání, rýma, zčervenání a svědění kůže, bolesti hlavy a astmatické záchvaty. Pokud je k vínu ještě konzumováno jídlo obsahující větší množství histaminu, jako například uzeniny, ryby, koření, jsou reakce ještě výraznější. Další nebezpečnou příměsí vín jsou sulfity, používané jako konzervační činidla. U citlivých jedinců mohou vyvolat astmatické záchvaty. Alergické reakce po čistém alkoholu samotném jsou způsobeny alergií na něj samotný nebo na jeho metabolity – kyselinu octovou a acetaldehyd. Příměsi vyvolávající reakce jsou nejčastěji různé obilniny (ječmen, žito, pšenice) nebo některé byliny a koření – pelyněk, anýz, kmín.
Zrádná exotika
Co tedy poradit alergikovi na Silvestra? Pokud nikdy reakci po alkoholu neměl, je pro něj riziko jen o něco málo větší než pro nealergika. Pozor ale na současnou konzumaci různých exotických a vzácných pokrmů, které v těchto dnech mnohdy třeba ochutnáváme poprvé. Jejich kombinace s alkoholem mohou být nebezpečné. Někdy se může poprvé při takové kombinaci projevit i dosud němá zkřížená reakce mezi alergií na pyly a potraviny. K nejznámějším z nich patří například reakce na jablka a ořechy při pylové alergii na břízovité. Pokud v minulosti po jakémkoli alkoholu již pacient nějakou podezřelou reakci měl, je nutná zvýšená opatrnost. Pozor také na kombinaci se sportem a zvýšenou fyzickou námahou. Ta je někdy tou pověstnou poslední kapkou, která spouští alkoholem vyvolanou alergickou reakci.
(van)
Zdroj
Ehlers I, a spol. Clin Exp Allergy 2002;32.