Alergie a její výskyt u malých dětí
Společně s tím, jak v populaci stoupá výskyt alergií všeho druhu, se alergická onemocnění stávají záležitostí nejen lékařů, ale také laické veřejnosti, a především rodičů. Již odmalička je potřeba pomýšlet na možnou alergii našeho dítěte a snažit se uzpůsobit podmínky jeho vývoje tak, aby riziko rozvoje alergie bylo co nejmenší.
Je pravda, že velká část předpokladů k alergii je založena geneticky. S touto vrozenou náchylností k alergii nic nepořídíme. Můžeme se však chovat tak, aby vrozený sklon k alergii měl u dítěte pouze minimální projevy a vůbec žádné dopady na kvalitu jeho života.
Další informace:
Proč jsou v dnešní době tak často malé děti alergické?
Vzestupný trend počtu alergiků v populaci souvisí zejména se změnami životního stylu a změnami životního prostředí.
Další informace:
Jsou alergologové specializovaní i na velmi malé děti
Jako samostatný obor dětská alergologie neexistuje, ale všichni alergologové jsou jistě schopni vyšetřit i malé děti. Problémem mohou být pouze vyšetření, u nichž je nutná spolupráce pacienta, tedy například spirometrie, která se tak může provádět až u dětí starších.
Další informace:
Proč je stále častější alergie u dětí, existuje nějaká prevence vůči alergii?
Vzniku mnoha dětských potravinových alergií a ekzémů se nedá předejít a jsou nevyhnutelné. Přesto ale mezi nimi existuje spousta takových, kterým se vyhnout dá. Nebo je u nich možné alespoň snížit riziko, že propuknou. Mezi základní opatření patří kojení, a to po dobu minimálně čtyř měsíců. Po dobu prvních měsíců také nezavádějte příkrmy a až s nimi začnete, měl by být první na řadě vždy ten zeleninový.
Teorií, proč v současné době tak prudce přibývá alergiků, je několik. Zcela evidentně to souvisí s tzv. "západním" stylem života. Ten zahrnuje jak omezený styk s přírodními antigeny, zvýšenou hygienu a změny ve stravování, tak i znečištění životního prostředí novými škodlivými látkami, zvýšený styk s některými alergeny a sedavý způsob života. V poslední době se jako příčina nárůstu alergií zmiňovala také tzv. "hygienická teorie".
Další informace:
V jakém věku se dá rozpoznat, že je dítě alergické?
Projevy alergie můžeme u dítěte vnímat již od časného kojeneckého věku. To se jedná nejčastěji o projevy atopického ekzému, případně pak o alergii na bílkovinu kravského mléka. S růstem děťátka se pak případné alergie objevují v závislosti na tom, s jakými alergeny je v kontaktu.
Výsledky studií jsou nicméně povzbudivé. Ukazují, že počty potravinových alergií u malých dětí nepřibývají, a potvrzují již známé zkušenosti, že většina dětí z potravinové alergie "vyroste". S přibývajícím věkem se ale mohou místo potravinové alergie objevit jiné alergické nemoci, jako je senná rýma nebo astma, proto je dobré dítě pečlivě sledovat.
Další informace:
Jakým se způsobem se alergie u dítěte diagnostikuje?
Diagnostika začíná vždy rozhovorem s lékařem, tedy odebráním podrobné anamnézy. Následuje fyzikální vyšetření a pak vyšetření laboratorní, nejčastěji z krve dítěte. Poté se případně provádí speciální alergologické kožní testy nebo například test bronchodilatační. Jejich provedení je ale už v rukou alergologa.
Další informace:
Je pravděpodobné, že když je rodič alergik, bude alergií trpět i potomek?
Ano, dědičnost je v tomto ohledu jistá, náchylnost k alergiím se často přenáší z generace na generaci. Pokud například víme, že máme v rodině sklon k alergiím, je vhodné se pokusit ze svého okolí a z okolí svých dětí vyloučit látky, které bývají často alergenní.
Další informace:
Vakcinace u malých dětí – ano či ne?
U dětí se zvýšeným genetickým rizikem alergie nebylo prokázáno, že by očkování zvyšovalo riziko rozvoje alergie a také dlouhodobě nezhoršuje závažnost ekzému. Pokud tedy máte alergické dítě, očkování se nebojte. Navíc jej očkování uchrání před daleko závažnějšími nemocemi, než je atopický ekzém.
Další informace:
- Očkování proti planým neštovicím u dětí s atopickým ekzémem
- Při alergii nebo ekzému není třeba se bránit očkování
- Očkování proti chřipce – ptejte se lékaře na podrobnosti
Kam se mohou rodiče obrátit, když byly jejich děti vyšetřeny, ale lékaři nejsou schopni přesně identifikovat alergie a přeposílají děti k jinému lékaři.
Základní orientaci na poli alergií Vám vždy poskytne praktický lékař, v případě dětí tedy praktický pediatr. Ten formou rozhovoru odebere podrobnou anamnézu a dítě vyšetří, posléze navrhne další vyšetření, zejména krevní laboratorní rozbor. Při podezření na alergii pak odesílá dítě k lékaři specialistovi - alergologovi. Zde pak Vaše dítě případně čekají specifické, například kožní testy, a podle výsledků všech dostupných vyšetření bude alergologem navržen další postup a léčba.
Pokud již Vaše dítě základní vyšetření absolvovalo, vyžádejte si od lékaře výsledky a objednejte se do alergologické ambulance dle spádu.
Další informace:
Jaká jsou rizika při alergii na potraviny u dětí?
U kojenců se nejčastěji jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka. S růstem děťátka se pak případné alergie objevují v závislosti na tom, s jakými alergeny je v kontaktu. Mezi základní preventivní opatření při rozvoji potravinových alergií u dětí patří kojení minimálně do čtyř měsíců věku dítěte a postupné zavádění příkrmů. Jako první by měl na řadu přijít ten masozeleninový.
Větší rizika alergie na potraviny u dětí nepředstavují, je však potřeba věnovat nezvyklým obtížím děťátka (jako jsou například bolesti bříška, nadýmání, neprospívání, průjmy apod.) zvýšenou pozornost. Při nejasnostech se lépe obraťte na dětského lékaře, aby byla případná alergie odhalena co nejdříve.
Další informace: