Pylová alergie se může vyskytovat u lidí všech věkových kategorií. S jejími prvními příznaky se ale nejčastěji setkáváme u dětí předškolního a školního věku. Typický je sezonní výskyt potíží.
V našem zeměpisném pásmu se setkáváme s jejími projevy od února do listopadu, s maximem výskytu koncem jara a začátkem léta. Dříve byl pro toto onemocnění užíván název senná rýma, dnes je nahrazen odborným názvem polinóza.
Je to proto, že příčinou potíží není seno, jak by se z názvu dalo odvozovat, ale pyly takzvaných větrosnubných rostlin, tj. některých keřů a stromů nebo například trav a obilnin. Větrosnubné rostliny jsou ty, u nichž přenos pylu při opylení zprostředkovává proud vzduchu, tedy vítr. Alergii mohou způsobovat pyly jarních dřevin (bříza, habr, olše, líska) a dalších keřů, stromů či plevelů (například ambrózie či pelyněk).
Největší koncentrace pylů v ovzduší je při suchém a větrném počasí. Klesá naopak při dešti a ve vlhku. Pyly se přenášejí prostřednictvím proudění vzduchu a přitom mohou dolétnout i do vzdálenosti mnoha stovek metrů od původního zdroje. Daleko méně slouží k přenosu pylu hmyz a další živočichové, včetně člověka, který může pyly nosit na oblečení či ve vlasech.
Jednotlivá pylová zrna pak ve velkém množství pronikají na sliznice nosu, do očních spojivek, dítě je vdechuje do průdušek a plic, mohou i dráždit kůži. Po kontaktu s tělesnými povrchy se rozpadají, uvolňují vlastní alergizující složky a působí alergické potíže.
(van)
Zdroj: Doc. MUDr. Vít Petrů, CSc., Děti a MY.