Kromě léků se v terapii alergií a astmatu užívají také režimová a podpůrná opatření, která se zároveň prolínají s prevencí vzniku alergických chorob. V léčebném režimu by farmakoterapie a nefarmakologické postupy měly tvořit jeden fungující celek.
Existují některá doporučení, která jsou všeobecně platná, jiná jsou naopak cílena na konkrétní druh alergie.
Nefarmakologická opatření důležitá u všech alergiků
- Nekuřácké prostředí, zamezení aktivnímu kouření,
- snaha o eliminaci kontaktu s alergenem – často jde o nejjednodušší a zároveň nejúčinnější opatření, pokud je znám alergen (např. vynechání některých potravin),
- cílené větrání, úklid v místě pobytu alergika, čističky vzduchu,
- klimatická léčba, speleoterapie, talasoterapie atd. (viz dále).
Režimová opatření podle druhu alergie
- Pylová alergie – u pylových alergiků je nutné větrat brzo ráno, kdy je koncentrace pylů ve vzduchu relativně nejnižší. V pylové sezoně je vhodné převléct se ihned po příchodu domů, umýt si obličej, případně i vlasy, obecně se častěji sprchovat a používat sluneční nebo jiné brýle jako ochranu spojivek. Někdy je nutné omezit pobyt venku na nezbytné minimum. Pozor na bylinkové čaje a med.
- Roztočová alergie – protiroztočová opatření bývají některými autory zpochybňována vzhledem k tomu, že roztoči se vyskytují prakticky všude. Přesto se doporučuje sledovat teplotu a vlhkost vzduchu v domácím prostředí, optimální teplota by měla být kolem 21 stupňů Celsia, relativní vlhkost kolem 40–45 %. Hlavně u dětí mohou být problémem plyšové hračky, řešením je jejich opakované mrazení v mrazničkách, což napomáhá k likvidaci roztočů. Dále je vhodné nemít v bytě koberce a čalounění, uklízet navlhko, prát domácí lůžkoviny v intervalu 14 dnů na vyšší teploty, poté je sušit pokud možno na vzduchu. Také není vhodné, aby si prokázaní roztočoví alergici pořizovali domácí mazlíčky.
- Hmyzí alergie – je nutné vyvarovat se častého pobytu v místech, kde je vyšší pravděpodobnost bodnutí, tj. na loukách, v bezprostřední blízkosti odpadkových košů, u skládek ovoce, včelínů atd. Samozřejmě není vhodné vypalovat vosí hnízda nebo jinak rizikově manipulovat s hmyzem a chodit naboso. Nošení barevných oděvů, především žlutých kousků, hmyz přitahuje, stejně tak použití parfémů, naopak repelenty jej odpuzují.
- Potravinová a léková alergie – nejjednodušší je samozřejmě úplná eliminace alergenu, pokud je znám. Problémem může být tzv. stopové množství alergenu, proto je nutné číst na potravinách etikety se složením. Lékovou alergii je nutné ohlásit při každém lékařském vyšetření.
- Alergie na srsti zvířat – ideální je mazlíčka do domácnosti vůbec nepořizovat. Někdy je ale již zvíře členem rodiny či z jiných důvodů není možné se kontaktu se zvířecím tvorem vyhnout, doporučuje se aspoň kastrace samců (což výrazně snižuje produkci alergenů) a pravidelné koupání zvířete (1–2× týdně s použitím speciálních šamponů). Kočka a pes by neměli mít přístup do interiérů a už vůbec ne do postele, jejich pelíšek má být pravidelně čištěn, pomocným prostředkem jsou i čističe vzduchu s HEPA filtry.
Podpůrná opatření
Kromě farmakologických a režimových opatření je možno využít také podpůrnou terapii, která může v léčbě alergie velmi výrazně pomoct. Jde především o balneoterapii, speleoterapii, přímořskou a horskou klimatickou léčbu a sport.
- Balneoterapie, tedy lázeňská léčba – využívá fyzioterapii, přírodní léčivé zdroje (minerální vody atd.) a příznivé klimatické podmínky. Velký význam má osvojení si některých dovedností, které lze poté aplikovat v domácím prostředí – dechová rehabilitace, nácvik inhalačních technik při používání inhalátorů, přiměřená fyzická zátěž, hra na flétnu, správné držení těla, vhodná strava atd. Předpokladem je ovšem aktivní zapojení pacienta a hlavně je nutné pokračovat v naučených dovednostech po příjezdu domů z lázní. Na léčbu alergických pacientů se v ČR specializují např. lázně v Luhačovicích, Lázních Jeseník nebo Lázních Kynžvart.
- Speleoterapie – využívá příznivého působení prostředí krasových jeskyň, kde je nízký obsah inhalovaných alergenů. Pobyt v jeskyních bývá doplněn dechovou rehabilitací.
- Přímořská a horská klimatická léčba – při dostatečné délce může pobyt u moře vést k poměrně dlouhodobému zlepšení alergického onemocnění. Jde o kombinaci slunění, působení mořské soli na kůži při atopickém ekzému a aerosolu z mořské vody na dýchací cesty. Horské prostředí je vhodné pro pacienty, kteří špatně tolerují vysoké teploty u moře. Kromě čistého vzduchu se využívá horská turistika, která zvyšuje fyzickou kondici, čímž zlepšuje parametry průduškového astmatu.
- Sport – pohybová aktivita přiměřená věku pacienta má důležitou roli v prevenci obezity, která je jedním z rizikových faktorů průduškového astmatu. Stejně tak dochází k „zocelení“ průdušek a lepší toleranci různých vlivů na průdušky. Je ale nutné konzultovat vhodnou fyzickou aktivitu s ošetřujícím lékařem a být případně vybaven pohotovostními léky, pokud zátěž způsobuje astmatické příznaky. V některých částech roku pak může být nutné fyzickou aktivitu po dohodě s lékařem omezit nebo ji přesunout do vnitřních prostor (pyloví alergici).
I přes adekvátní režimová a podpůrná opatření je často nutné sáhnout po lécích, zejména u pylových a roztočových alergií ve formě alergenové imunoterapie, které nejen uleví od alergických příznaků, ale taky léčí alergický zánět. Farmakoterapie alergických chorob je v gesci odborného lékaře – alergologa a klinického imunologa.
(jane)
Zdroje:
EFABookonRespiratoryAllergiesFINAL.pdf (application/pdf)
Valovirta 2008.pdf (application/pdf)
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2014/05/07.pdf