Celiakie, jinak také nazývaná glutensenzitivní enteropatie, je onemocnění tenkého střeva vyvolané požíváním bílkoviny obsažené v pšeničné mouce – lepku. Pokud nesnášíte lepek, neznamená to však ještě, že trpíte přímo celiakií.
V menší míře lepek nachází také v žitu, ječmeni a ovsu. Klasické obilné zrno má obal skládající se hlavně z vlákniny a dále vlastní obsah, v němž je škrob a bílkoviny. Ty tvoří asi 15–17 % jeho hmoty. V pšenici je to především lepek, odborně nazývaný gluten. Poslední součástí zrna je klíček. Při zpracování na mouku je využit pouze obsah zrna, obal a klíček jsou oddělovány.
Geny a pšenice
Onemocnění vzniká u lidí, kteří k němu mají určitý genetický předpoklad a konzumují lepek. To jsou dvě základní podmínky vzniku nemoci. Pokud se nemoc jednou projeví, je jí pacient ohrožen celý život, a kdykoliv přeruší bezlepkovou dietu, nemoc se vrátí.
Lepková záhada
Přesný mechanismus škodlivého působení lepku není dosud zcela objasněn. S jistotou se ale ví, že to není alergie navozená alergickými IgE protilátkami. Lepek spouští v těle pacienta zatím neznámým způsobem reakci proti vlastnímu tělu, zejména proti sliznici tenkého střeva. Ta je po nějaké době trvání nemoci zcela zničena a pacient tak má výrazně porušené vstřebávání důležitých živin.
Onemocnění se nejčastěji projevuje:
- průjmy
- plynatostí
- bolestmi břicha
- známkami nedostatku důležitých látek, jako je vitamin D – tedy křivicí a osteoporózou (řídnutí kostí)
- chudokrevností
- nepřibíráním na váze (u dětí)
- hubnutím (u dospělých)
Někdy mají pacienti svědivé vyrážky na loktech a kolenou, hýždích a ramenou. V ústech mohou mít opakovaně afty a vřídky, ženy mohou být neplodné. Při dlouhém trvání neléčené nemoci je zvýšené riziko nádorových onemocnění střev. Onemocnění se často druží s cukrovkou prvního typu a s poruchou funkce štítné žlázy.
Skrytá nemoc
Diagnóza je správně stanovena jen u některých pacientů, mnoho onemocnění probíhá nepoznáno a neléčeno. Výskyt v naší republice je odhadován na 1 : 200, ale zdaleka ne všichni postižení mají stanovenu diagnózu a jsou léčeni.
Pozor na lepek u dětí
Prevence onemocnění je omezená, doporučuje se zavádět lepek do stravy kojence až po 6. měsíci věku. Střevo malého kojence je totiž ještě nezralé, vnímavější k různým škodlivým vlivům, a tak velmi snadno zranitelné. Věkem se ochranná bariéra střevní sliznice upevňuje a zranitelnost a propustnost se tak zmenšuje. Bohužel ani to ale někdy nestačí a celiakie může vzniknout i v dospělosti.
Stanovení diagnózy
Diagnóza nemoci vychází z typických příznaků a krevních testů. Definitivní potvrzení ale přinese pouze biopsie střeva (odebrání kousku střevní sliznice) a histologické vyšetření (mikroskopické).
Doživotní zákaz lepku
A léčba? Ta je velmi jednoduchá – je to celoživotní bezlepková dieta. Na ní se zdravotní stav pacientů rychle zlepšuje, normalizuje se stavba střevní sliznice, a tak i vstřebávání živin.
Alergie na lepek
Alergie na lepek je oproti celiakii zcela jiné onemocnění. Je způsobená tvorbou alergických protilátek typu IgE proti lepku. Reakce na lepek jsou stejné jako při jiné potravinové alergii, nedochází však k takovému poškození střevní sliznice jako u celiakie. Nemoc nemusí být potvrzena biopsií střeva, ke stanovení diagnózy stačí klinický obraz, tj. alergické obtíže po požití lepku a průkaz IgE protilátek proti lepku v krvi pacienta. Mechanismus reakcí je zcela odlišný od celiakie. Pacienti se ve stravě také musí vyhýbat lepku, ale onemocnění nemusí být celoživotní. A navíc komplikace popisované u celiakie při alergii chybí.
(van)