Rhinoviry, viry chřipky a parachřipky a RS viry jsou nejen hlavními vyvolavateli onemocnění horních cest dýchacích, jsou i významnými spouštěči astmatických záchvatů u dětí i dospělých. Předpokládá se, že průběh těchto infekcí je horší a trvá déle u pacientů současně trpících alergickou rýmou. Děti, které mají genetické vlohy pro astma a v útlém věku prodělaly RS virovou infekci, mají větší riziko rozvoje astmatu v prvních deseti letech života. Oproti tomu ostatní virové respirační infekty prodělané během prvních let života mají určitý ochranný vliv na pozdější rozvoj alergie a astmatu. Pokud ale je pacient již astmatik, takové infekce jsou u něj spouštěči záchvatů. Tato problematika je, jak vidno, poměrně složitá a ne zcela probádaná.
K přesnějšímu objasnění vztahů alergie a infekce zkoumali autoři studie vliv uměle navozené virové infekce na zdravé dobrovolníky a na alergiky trpící alergickou rýmou. Jako model zvolili infekci rhinoviry, které patří k nejčastějším vyvolavatelům akutních onemocnění horních cest dýchacích a u astmatiků jsou častými spouštěči záchvatů. Ukázalo se, že infekce rhinoviry a současné vystavení alergenům výrazně zhoršuje a prodlužuje průběh onemocnění. Alergici infikovaní v době, kdy alergie je v klidovém stadiu, měli průběh infekce podobný jako nealergici, ale laboratorně u nich bylo při infekci prokázáno zvýšení alergických protilátek třídy IgE.
Přesný mechanismus, jak virová infekce zhoršuje průběh alergie, není dosud znám. Předpokládá se, že množení viru v buňkách dýchacího systému nastartuje tvorbu cytokinů – působků, které aktivují alergický zánět. V jiné studii byl porovnáván výskyt zánětu nosních dutin u alergiků a nealergiků. Tato studie prokázala, že alergici mají 2x vyšší výskyt zánětů nosních dutin v porovnání s nealergiky. I tady se ukazuje, že spíše než mechanické ucpání ústí dutiny při otoku sliznice nebo infekční příčiny hrají hlavní roli imunologické odchylky.
Léčba alergie zmírnila průběh infekcí a snížila výskyt zánětů nosních dutin. Z uvedeného jasně vyplývá, že alergický a infekční zánět se navzájem ovlivňují, alergici mají většinou zvýšenou náchylnost k infekcím. Pokud je však alergie adekvátně léčena, počet i průběh infekcí se postupně normalizuje. Některé infekce mohou napomáhat rozvoji alergie, jiné ji naopak potlačují. Tyto vlivy však ještě nejsou plně prozkoumány, a tak nemohou být zatím vydána nějaká obecně platná doporučení pro prevenci alergií pomocí prodělaných infekcí.
Zdroj: Fireman P. Clin Exp All Rev 2003;3.
(van)