Astmatici alergičtí na kočku mají horší příznaky, pokud mají doma kočku, v porovnání s těmi, kteří ji doma nemají. Takový je závěr švédské studie zabývající se právě vztahem astmatu a alergií na tyto domácí mazlíčky.
Přímý kontakt s kočičím alergenem a nejspíše i s dalšími zvířecími alergeny (které reagují částečně zkříženě s kočičím) je pro tyto pacienty jasným zdravotním ohrožením. Vliv nepřímého kontaktu je zatím předmětem výzkumu. Podle klinických zkušeností, kdy se děti alergické na zvířata zhorší po návratu z prázdnin a nástupu do školy, je pravděpodobné, že na tomto zhoršení se podílí nepřímý kontakt se zvířecími alergeny.
Ve Švédsku a Spojených státech patří zvířecí alergeny k nejčastějším vyvolavatelům dětského astmatu. Kočičí alergen je všudypřítomný ve školách i školkách a dalších kolektivních zařízeních. Je tam přinášen na šatech a vlasech vlastníků koček z jejich domovů. Jeho výskyt je až pětinásobně vyšší ve třídách s mnoha (více než 25 %) chovateli koček než ve třídách pouze s několika (méně než 10 %) chovateli a je také vyšší než v domácnostech bez koček.
Zhoršení astmatu po návratu z prázdnin?
Cílem studie švédských autorů bylo objektivně prokázat, zda u dětských astmatiků alergických na kočku, kteří doma kočku nemají, dochází ke zhoršení po návratu z prázdnin do školy. Vyšetřeno bylo 410 takových dětí ve věku 6–12 let. Sledování začalo v posledním týdnu prázdnin a pokračovalo ve druhém a třetím týdnu školní docházky. Dvakrát denně byly zaznamenávány příznaky astmatu a také přímý kontakt s kočkami.
Kočky zhoršují alergické astma
V každé třídě byl zaznamenán počet vlastníků koček. Ze sledovaných dětí 92 neudalo žádný přímý kontakt s kočkou, a přesto u části z nich došlo po nástupu do školy ke zhoršení příznaků astmatu.
Byli to ti, kteří navštěvovali třídy s více než 18 % vlastníků koček. Ve třídách s méně než 18 % vlastníků koček ke zhoršení astmatu nedocházelo. Děti z „kočičích“ tříd měly také 9× vyšší riziko akutního vzplanutí astmatu než děti z „nekočičích“ tříd.
Studie prokázala nepříznivý vliv nepřímé expozice kočičímu alergenu na dětské astmatiky a nabádá k zamyšlení nad možnými preventivními opatřeními. Nejvíce alergenů je do tříd přinášeno v oděvech, řešením by proto mohlo být převlékání dětí-vlastníků koček v oddělené místnosti, což ale pochopitelně může působit provozní problémy, pro těžké astmatiky by však toto řešení bylo velkou úlevou.
(van)
Zdroj: Almquist C., Am J Respir Crit Care Med, 163, 2001, 694–698.