Prudký nárůst astmatu a alergií v průmyslově rozvinutých zemích v posledních třiceti letech je většinou vysvětlován dramatickou změnou životního stylu během tohoto období. Změna genetické výbavy člověka je v takto krátkém období nemožná. Změny v jídelníčku jsou považovány za jedny z nejdůležitějších.
Spekuluje se o vlivu antioxidačních vitaminů, nenasycených mastných kyselin, nasycených tuků a soli. V posledních letech došlo k výraznému vzestupu konzumace jídla z tzv. "fastfoodů" neboli provozoven "rychlého občerstvení". Kombinací nezdravé stravy a nedostatku pohybu také narostl počet obézních lidí.
Studie novozélandských autorů se zabývala vlivem konzumace jídla z fastfoodů na výskyt astmatu a alergií. Zúčastnilo se 1 321 dětí průměrného věku 11,4 roku. Byly jim provedeny kožní testy s běžnými inhalačními alergeny a pozátěžový test plicní funkce. Dále děti vyplňovaly dotazník týkající se jejich stravy a byl jim vypočten body mass index, který je určující pro stanovení nadváhy nebo obezity.
Fastfood jako riziko vzniku astmatu?
Vyhodnocením výsledků vyšlo najevo, že děti, které nikdy nekonzumovaly hamburgery, mají výrazně nižší riziko hvízdavé dušnosti, a ty, které je konzumují i méně než jednou týdně, mají naopak riziko hvízdavé dušnosti zvýšené. Vliv na alergickou senzibilizaci prokázán nebyl. Tento vliv byl nezávislý na obezitě, týká se jak hubených, tak obézních dětí.
Tukem a solí ke zdravotním problémům
Rizikovým faktorem v konzumovaných hamburgerech je jednoznačně tuk a sůl. Jeden hamburger obsahuje 579 mg soli, což je více než denní dávka doporučená pro děti (400 mg). Tento vysoký obsah soli zvyšuje riziko astmatu, jak bylo prokázáno i studiemi s konzumací kuchyňské soli. Naopak dieta s nízkým obsahem soli snižuje riziko pozátěžových vzplanutí astmatu.
Pojídání hamburgerů je nezdravé celkově, nejen že vede k obezitě a zvyšuje riziko onemocnění srdce a cév, zvyšuje také riziko astmatu.
(van)
Zdroj: Wickens K., et al. Fast foods: Are they a risk factor for asthma? Allergy 2005; 60: 1537–1541.