Kopřivka u dospělého člověka, která by vznikla po kontaktu s lidským mlékem, nebyla zatím v literatuře nikdy popsána. Finští lékaři ale uvádějí případ jednoho manželského páru.
U kojenců jsou běžné alergická reakce na bílkoviny, které se mohou dostávat do mateřského mléka. I výhradně kojené dítě tak může mít reakci například na bílkovinu vajíčka, která se v malém množství nezměněna dostane do mateřského mléka. Reakce na bílkoviny lidského mléka zatím ale popsána nebyla ani u dětí, ani u dospělých.
Vyrážka po kontaktu s mateřským mlékem
Finští lékaři pozorovali případ mladého otce, který měl na prsou opakovaně svědivou kožní vyrážku vždy, když se objal se svou kojící ženou. Vyrážka se také objevila na potřísněné kůži, když ho jeho kojený syn poblinkal.
V dětství byl tento pacient léčen pro astma a byla u něj prokázána alergie na zvířecí epitele. Pylovou ani potravinovou alergii neměl, mléko ale nepil, protože po něm míval průjem. Mléčné výrobky bez laktózy však u něj průjem nevyvolávaly. U tohoto muže se tedy jednalo o neschopnost štěpit laktózu, nikoliv o alergii na mléko.
Testy na kravské mléko byly negativní …
PPacientovi byly provedeny kožní testy s bílkovinami kravského mléka s negativním výsledkem. Pozitivní byly testy na kočičí, psí a koňské epitele, negativní na pyly, roztoče, plísně a latex. Testy provedené s dvěma odlišnými vzorky lidského mléka (od jeho ženy a od sestry, která rovněž kojila) byly pozitivní. Výsledek laboratorního stanovení běžných alergických protilátek v krvi dopadl stejně jako kožní testy.
Reakci na lidské mléko rutinní laboratoře nevyšetřují, proto byla dále zkoumána speciálními individuálními testy. Ukázalo se, že v krvi pacienta kolují alergické protilátky proti lidskému α-laktalbuminu. Je to jedna z důležitých bílkovin lidského mléka, která má svou obdobu i u jiných savců. Lidé alergičtí na kravské mléko většinou reagují na hovězí α-laktalbumin. S hovězím α-laktalbuminem ale pacientova krev nereagovala.
Alergie na mateřské mléko potvrzena
Lékaři tedy případ uzavřeli jako první popsanou a laboratorně potvrzenou alergickou reakci na bílkovinu lidského mléka. K senzibilizaci došlo patrně při opakovaném kontaktu s ublinknutým mlékem při odříhávání synka nebo i jinou cestou. Pozoruhodné ale je, že sám pacient byl jako dítě kojen, údajně bez nežádoucích reakcí. Tato jeho alergie se tedy vyvinula až v dospělém věku, patrně kontaktem mléka s kůží. Poté, co manželka ukončila kojení syna, se alergické reakce u pacienta přestaly objevovat.
(van)
Zdroj: J Allerg Clin Immunol , 2004, 353–354