Alergie očí jsou většinou dobře zvládnutelná onemocnění a ve většině případů nezanechávají trvalé následky a neporušují zrak. I když všechno může být jinak.
Oční alergická onemocnění postihují téměř 20 % populace. Většinou je jejich léčba jednoduchá a nevyžadují péči očního specialisty. Při sebemenší komplikaci se ale vyplatí navštívit lékaře. V opačném případě může mít nedbalost nepříjemné důsledky.
Základní dělení očních alergií:
Poslední dva jmenované záněty mohou vést i k postižení zraku a slepotě. Způsobují totiž jizvení a přerůstání spojivky na rohovku.
K alergickému postižení oka může dojít i v rámci celkové alergické reakce. Vídáme to hlavně u některých typických závažných alergických reakcí pojmenovaných podle lékařů, kteří je poprvé popsali – Hebra, Stevens-Johnson a Lyell.
Vyrážka i teplota
Reakce začínají kožními vyrážkami, které se šíří i na sliznice, spojivky a jiné oční tkáně. Na kůži se mohou tvořit i rozsáhlé puchýře, vedoucí až ke ztrátám tekutin. Porušen je i povrch spojivek a rohovky. To usnadňuje průnik infekce. Pacienti mají obvykle i zvýšenou teplotu.Alergen je znám pouze někdy. Většinou jím je určitý lék. Nejčastěji jsou to antiepileptika (karbamazepin), dále přípravky proti dně (alopurinol) a také sulfonamidová antibiotika.
Vnímavost k těmto alergenům je částečně dána i dědičností, určité populace jsou náchylnější k reakcím na léky proti epilepsii, jiné zase na sulfonamidy. Někdy může reakci vyvolat i infekce.
Léčba postižených jedinců je velmi nákladná a dlouhodobá, a i přes veškeré úsilí nevede mnohdy k úplné úzdravě. Na očích může onemocnění zanechat trvalé následky v podobě zhoršení zraku až slepoty.
(van)