Alergen je látka, která vyvolává alergickou reakci. V podstatě to může být jakákoliv látka, která je schopná vyvolat imunitní odpověď našeho organismu.
Alergeny jsou všude okolo nás a imunitní systém zdravého jedince na ně reaguje tak, že to nepoznáme. Ovšem imunitní systém alergického dítěte či člověka rozpoutá bouřlivou alergickou reakci s řadou projevů.
Alergeny podle výskytu můžeme rozdělit na:
- venkovní – pyly a spory plísní;
- vnitřní – roztoči, domácí zvířata, švábi;
- ostatní – alergeny potravinové, lékové, zvířecí jedy, chemikálie a léky.
Pylová zrna
Pylová zrna jsou malé vejčité samčí buňky, které slouží k rozmnožování rostlin. Obvykle jsou menší, než je průměr lidského vlasu. Pyly barevně kvetoucích rostlin, například růží, většinou alergii nevyvolávají. Je to proto, že jejich velká voskovitá pylová zrna jsou přenášena na samičí rostliny včelami a dalším hmyzem.
Oproti tomu pyly mnoha stromů, trav a plevelů jsou lehké a jsou snadno unášeny větrem. Právě tyto pyly vyvolávají alergické reakce. Každá rostlina má období kvetení, které se v různých letech příliš neliší. Do jisté míry ho však může ovlivňovat počasí v daném roce. Množství pylu v ovzduší je také výrazně ovlivněno počasím. V naší republice může začít pylová sezona většinou již během časného jara – února – a trvá až do října. Stromy sezonu zahajují, trávy kvetou od května do srpna a plevele od vrcholu léta do podzimu. Čím severněji a čím vyšší poloha, tím je vegetace opožděnější, a pylová sezona se tak posouvá někdy i o měsíc.
K hlavním představitelům alergologicky významných stromů u nás patří břízovité, lískovité a bukovité. Nejběžnějšími trávami jsou u nás jílek, bojínek, lipnice, psárka, srhy, kostřava, medyněk, tomka, sveřep a pýr. Z plevelů patří k nejvýznamnějším kopřiva, drnavec, pelyněk a ambrózie.
Plísně
Plísně jsou mikroskopické příbuzné hub. Jejich spory poletují vzduchem stejně jako pyly. Vyskytují se v průběhu celého roku a nemají svoji vyhraněnou sezonu. Jejich tvorba je výrazně ovlivněna počasím – vlhkostí a teplotou. Hlavní rody našich venkovních plísní jsou Alternaria a Cladosporidium.
Roztoči
Roztoči jsou drobní členovci podobní klíšťatům. Dosahují velikosti 0,3 mm. Živí se zvířecím a lidským kožním odpadem. Nejvíce jich nalézáme v lůžku, protože je tam pro ně nejpříznivější prostředí. Potřebují teplo a minimálně 50% vlhkost vzduchu. Nejvíce alergizují jejich exkrementy. Jimi jsou znečištěny jemné prachové částečky, které po vdechnutí nebo kontaktu s kůží vyvolávají alergické reakce.
Domácí zvířata
Domácí mazlíčkové jsou zdrojem velmi agresivních alergenů. Často se lidé mylně domnívají, že hlavním zdrojem alergenů jsou jejich chlupy. Je to omyl. Zvířecí alergeny jsou obsaženy ve slinách, v moči, v krevním séru, v lupech a kožních šupinách a ve výměšcích. Je proto lhostejné, zda má zvíře dlouhou, nebo krátkou srst anebo zda pelichá. Každé jednotlivé zvíře vytváří určité množství alergenu týdně. Je to velmi individuální. Neexistují bohužel druhy, které jsou hypoalergenní. Zvířecí alergeny na rozdíl od roztočových mohou dlouhou dobu setrvávat ve vzduchu, protože jsou lehké. Mohou tak být ve vlasech a v šatech zaneseny i do jiných budov, například do školních tříd. U citlivých jedinců může i takovýto nepřímý kontakt s alergenem vyvolat reakci.
Domácí plísně
K nejvýznamnějším představitelům patří rody Aspergillus a Penicillium. Obecně mají rády vlhko, a nalézáme je proto ve sklepích, prádelnách a koupelnách.
Švábi
Většina druhů švábů žije v teplých tropických oblastech. U nás se vyskytují ve vlhkých domech, kde najdou dostatek zbytků potravin. Alergizují jejich exkrementy, které se podobně jako roztočí usazují v prachu.
Potravinové alergeny
Mezi nejčastěji alergizující potraviny patří kravské mléko, vejce, ryby, ořechy, kořenová zelenina (celer, petržel). Z ovoce jsou to nejčastěji jablka, hrušky, meruňky, broskve. Nežádoucí reakce po potravinách však často nejsou alergií, ale nesnášenlivostí jiného původu.
Léky jako alergeny
Také polékové reakce nejsou vždy alergického původu. Mohou být způsobeny předávkováním nebo nežádoucími vedlejšími účinky. Alergickou reakci může vyvolat téměř každý lék. Nejvíce jich bylo popsáno po penicilinu a jeho derivátech. Patří k nejčastěji předepisovaným lékům, a tak i reakce po nich jsou nejčastější.
Hmyzí jed
Jed hmyzu obsahuje mnoho látek. Nejvíce alergizují enzymy. V našich končinách přichází v úvahu jed včely, vosy, sršně a čmeláka. Agresivně se chovají vosy a sršni, ostatní hmyz sám nenapadá, pouze se brání.