Většina alergiků se na léto těší, některým však přidělávají vrásky možná sezónní rizika. Kromě kvetoucích rostlin a stromů znamená pro některé citlivé lidi ohrožení i jedovatý hmyz. Zapamatujte si tedy raději předem, co lze od různých bodnutí očekávat a jak se bránit.
Bodající nebezpečí
Napadení hmyzem mají nejčastěji na svědomí včela, vosa, čmelák a sršeň. Čím se liší?
- Čmelák – jeho bodnutí je nejméně nebezpečné, následky nejsou těžké. Nebývá agresivní a útočí výjimečně. Čmelák může i kousnout.
- Vosy a sršně – pokud se cítí ohrožení, jsou velmi agresivní. Mohou bodnout i opakovaně. Každoročně si vyžádá napadení tímto hmyzem několik životů.
- Včela – bodne vždy jen jedenkrát, stojí ji to totiž život. Žihadlo po zaboření do kůže zůstává doslova živým orgánem. Jed se napouští stále hlouběji do rány a žihadlo se stačí ještě během několika desítek vteřin pevně přichytit. Následky napadení včelou mohou být velmi závažné.
Jak snížit riziko?
Snažte se dodržet několik jednoduchých pravidel:
- Hmyzu se pokuste zcela vyhnout (nechoďte kolem vosího hnízda nebo úlů, nezdržujte se v létě v ovocných sadech a na místech se shnilým spadaným ovocem).
- Neupozorňujte na sebe, je-li včela či vosa dotěrná, nemávejte rukama a neodhánějte ji.
- Doporučuje se nejíst venku sladké a maso, protože to hmyz láká.
- V případě známé alergie na hmyzí jed je potřebné alergologické vyšetření, odborný lékař může doporučit specifickou imunoterapii – podávání malých dávek jedu ve zvyšujícím se množství s cílem dosažení tolerance (tento postup se dříve a možná výstižněji nazýval desenzibilizace nebo hyposenzibilizace).
- Z hlediska rozdílu mezi jednotlivými hmyzími útočníky je třeba uvést, že včelí a vosí jed se liší, při případné desenzibilizaci je nutné určit, který z nich vyvolal reakci.
Po útoku
V akutní situaci na druhu útočícího hmyzu nezáleží. Je vhodné pokusit se vytáhnout žihadlo (není nutné hledat pinzetu, ale pomoci si například nehtem) a postižené místo ledovat. Kdo je bodnutím jedovatým hmyzem ohrožen, měl by s sebou nosit pohotovostní balíček. Podle závažnosti alergie by v něm neměl chybět autoinjektor s adrenalinem, případně tablety s kortikoidy k rychlému rozkousání při akutním stavu. Současně se doporučuje podání antihistaminika, léku ke zmírnění alergické reakce. Pohotovostní balíček doporučí a vydá ošetřující alergolog, případně jiný lékař.
(jav)
Zdroj: www.onmeda.de