Jahody patří k oblíbeným letním pochoutkám. Jíme je nejen syrové, ale i sušené, ve formě marmelády, ve zmrzlině, kompotu, pečivu i v nápojích. Dostávají se do celé řady pokrmů, a jsou tak důležitou ingrediencí řady potravinářských výrobků. Alergiky však jejich výskyt v pokrmech příliš nepotěší.
Alergie na jahody je častá. Projeví se většinou kopřivkou nebo otokem po jejich požití. Je však nutné rozlišovat, zda se jedná o opravdovou alergii, která se projeví i po letmém kontaktu s jahodou, nebo zda reakce byla vyvolána až po konzumaci většího množství tohoto letního lákadla. Patříte do druhé skupiny? Pak se nemusíte obávat – nejedná se totiž o skutečnou alergii.
Tajemství rostlinné říše
Vědci prokázali, že alergen jahod je podobný alergenu břízového pylu. V rostlinné říši se vyskytují některé bílkoviny, které mají důležitou ochrannou úlohu, a proto se uchovaly v nezměněné podobě i během tisíciletého vývoje. Chrání rostlinu proti škůdcům a stresu. Najdeme je jak v pylových zrnech, tak i v plodech nepříbuzných rostlin.
K navození přecitlivělosti dochází nejčastěji při vdechování pylu. Postupně se ale tato přecitlivělost může rozšířit i na přecitlivělost na potraviny rostlinného původu, které obsahují podobnou bílkovinu. V případě jahod může být senzibilizace na ně vyvolána vdechováním pylu břízy.
Nebezpečná jablka
Pacienti s alergií na břízovité mohou pozorovat nežádoucí reakce nejen po požití jahod, ale i jablek, hrušek, třešní, celeru a mrkve. Tyto reakce vyvolává alergen nazývaný Bet v 1 (odvozeno od latinského názvu břízy Betulla verucosa), který se běžně vyskytuje v pylu břízy.
Po požití uvedeného ovoce nebo zeleniny otečou pacientům rty a svědí je jazyk a ústní sliznice. K celkovým reakcím naštěstí většinou nedochází.
Bezbarvé jahody
Po tepelném zpracování se alergenicita částečně zmírní. Přidání cukru, mléka nebo dalších přísad ale vliv nemá. Pokud se pacienti bez jahod nemohou obejít, jsou pro ně řešením bezbarvé – bílé – varianty jahod. V nich je totiž množství alergenu minimální.
(van)