Vrcholoví sportovci podávají extrémní a dlouhodobé výkony, kdy za jednu minutu dýchají až 200 litrů vzduchu. Ten je často chladný a suchý a mnohdy obsahuje i dráždivé látky. Výskyt astmatu je proto u elitních sportovců velmi častý.
U části sportovců se toto astma zlepší po přerušení závodní kariéry a intenzivního tréninku. U některých však přetrvává. K nejvíce náchylným patří běžci na lyžích, krasobruslaři, hokejisté a plavci.
Kombinuje se u nich totiž několik rizikových situací:
- Podávají dlouhodobé intenzivní výkony, někteří ve velmi chladném vzduchu, někteří ve vzduchu obsahujícím škodliviny.
- V plaveckých bazénech je voda dezinfikována chlorem, který reaguje s organickými materiály za vzniku chloraminů. Ty jsou pro dýchací cesty velmi dráždivé.
- V hokejových halách, kde je led vyráběn pomocí chladicích zařízení na spalovací motory, je v hale zvýšené množství zplodin, zejména kysličníků dusíku a kysličníku uhelnatého.
Sport ruku v ruce s astmatem?
Ve Finsku vyšetřili 88 mladých elitních hokejistů a 47 zdravých stejně starých nesportujících chlapců. Mezi hokejisty bylo více alergiků, měli častěji zvýšenou dráždivost průdušek a astma. Podle vyšetření buněk v sekretech dýchacích cest má však astma u sportovců jiný podklad než běžné alergické astma. Často probíhá nepoznáno, sportovci příznaky často mylně přisuzují nedostatečné trénovanosti.
Lékaři a trenéři, kteří o tyto sportovce pečují, by proto měli na takovou možnost myslet. Vyšetření funkce plic a zátěžové vyšetření pomůže rychle stanovit správnou diagnózu a po léčbě dojde k výraznému zvýšení výkonnosti.
(van)