Nepříjemnými reakcemi po požití kravského mléka trpí nemalá část obyvatelstva. Ne vždy se ale jedná o alergii, někdy může jít jen o intoleranci laktózy. A mezi těmito dvěma jevy existuje významný rozdíl.
Poznáte intoleranci?
Zatímco v případě alergie jde o neadekvátní a přehnanou reakci imunitního systému na mléčné bílkoviny, při intoleranci laktózy se v organismu odehrává něco zcela jiného. Trávicí soustava, konkrétně enzymy v ní obsažené, totiž u takto postiženého jedince nedokážou rozštěpit součást mléka, tzv. laktózu. To vede k nepříjemným obtížím, jako je průjem, bolest břicha a nadýmání. V tomto případě jde o metabolickou poruchu, nikoliv o potravinovou alergii.
Alergie někdy vymizí, někdy ne
Studie potvrzují, že zatímco velmi malých dětí trpí alergií na mléko až 4 %, u řady z nich tato „porucha“ vymizí během několika prvních let života. U jiných však může přetrvávat po celý život. O opětovném zařazení mléčných výrobků do jídelníčku dítěte by se proto rodiče měli vždy poradit s pediatrem.
Čtěte etikety na potravinách
- Pokud trpíte alergií na mléko, měli byste se vyvarovat všech potravin, které mohou jeho stopy obsahovat.
- Pečlivě proto čtěte etikety a odložte i takové výrobky, které obsahují varovnou formulku „Může obsahovat mléko“.
- Pozornost věnujte i jiným označením, které na přítomnost mléka nepřímo ukazují – může jít o kasein, laktoferin, laktoglobulin nebo laktózu.
- Pokud o složení produktu chybí dostatečné informace, raději ho nekonzumujte vůbec. Je to rozumnější řešení než riskovat alergickou reakci.
Alergie na kravské mléko se může vyskytnout i u kojeného miminka, jehož matka mléko sama konzumuje. V takovém případě někdy pomůže přísně nemléčná dieta, která ochrání před prostupem kravských alergenů do mateřského mléka.
(veri)
Zdroj: www.inspection.gc.ca