Co přesně se v organismu stane, že se z alergie rozvine astma?
U lidí s výraznější genetickou zátěží, kteří jsou hojně vystaveni alergenovým vlivům z vnějšího prostředí, se může alergická rýma vyvinout v alergické průduškové astma. Znamená to, že alergický zánět nosu postoupil do dolních cest dýchacích.
Dá se říci, kterým alergikům hrozí vznik astmatu nejvíce?
Riziková je v tomto ohledu právě alergická rýma. Alergici s projevy rýmy mají třikrát až čtyřikrát vyšší riziko, že v průběhu života dospějí k alergickému postižení dolních cest dýchacích, k průduškovému astmatu. Ve vyšším riziku jsou také děti s atopickým ekzémem. Nazýváme tento průběh od ekzému přes rýmu až k astmatu „alergickým pochodem“.
Jsou některé věkové skupiny ohroženější, a naopak jiné, u kterých je rozvoj astmatu méně pravděpodobný? A do jaké míry jsou ohroženi i alergici s mírnými alergickými projevy?
Alergická dispozice je bohužel celoživotní. Rizikoví jsou zejména dětští ekzematici, u kterých se může rozvinout astma již v předškolním věku. Ale i u dospělých ve středním dospělém věku se setkáváme se vznikem astmatu, kterému předcházela třeba jen sezónní pylová alergická rýma. Někdy stačí, že pacient změní životní návyky, životní prostředí, pořídí si domácího mazlíčka, překoná těžší virózu, začne kouřit nebo se potýká se stresovým obdobím.
Alergenová imunoterapie je jedinou prevencí alergického astmatu
Jakými způsoby lze vzniku astmatu u alergiků předcházet? Do jaké míry může pomoct symptomatická léčba a do jaké míry léčba, která řeší příčinu alergie – alergenová imunoterapie?
Něco můžeme ovlivnit úpravami v domácnosti, sportem, dovolenými u moře nebo v horách. Bohužel, někdy se i přes veškerá pozitivní opatření alergické astma rozvine. Léčba astmatika spočívá v inhalaci protizánětlivých léků – kortikosteroidů – a léků, které rozšiřují průdušky. Tyto léky ale neřeší imunologickou podstatu alergií dýchacích cest.
Můžeme s trochou nadsázky říct, že léčba astmatika začíná kvalitní léčbou alergické rýmy. Tím myslím právě alergenovou imunoterapii.
Na jakém principu alergenová imunoterapie funguje a jak probíhá?
Lékař alergolog nejprve při vyšetření provede kožní bodovací prick testy se základní škálou alergenů, vyšetří plicní funkce, doplní laboratorní odběry s vyšetřením alergických IgE protilátek. Zjistí stav senzibilizace alergika a tíži alergického onemocnění. Při rozhovoru s pacientem se zaměří na hlavní alergeny, které ho nejvíce ohrožují, a nabídne v léčebné škále alergenovou imunoterapii.
V této léčbě alergikovi podáváme v pravidelných intervalech jeho hlavní spouštěcí alergen. Alergenová imunoterapie ovlivňuje imunitní odpověď, mírní příznaky, redukuje farmakoterapii a předchází vzniku nových alergií a astmatu. Jedná se o jedinou léčebnou metodu, která mění přirozený průběh alergického onemocnění a navozuje toleranci vůči spouštěcímu alergenu.
Kdy je nejvhodnější s touto léčbou začít s ohledem na riziko astmatu?
Obecně platí, že čím dříve, tím lépe. Nejlepší je začít u pacienta, který je senzibilizován na jeden či několik málo alergenů a má lehkou formu alergie – třeba jen alergickou rýmu.
Při alergenové imunoterapii se musíme obrnit trpělivostí. Optimální doba podávání alergenu jsou nejméně tři roky, neboť teprve tříletý průběh mívá klinický účinek na projevy rýmy a preventivní účinek na příznaky astmatu.
Motivace alergika je velmi důležitá
Kdy hovoříme o úspěšné léčbě u pacienta s alergií, co je cílem „zaléčení“?
Nejúspěšnější je léčba alergie tehdy, když pacient svůj alergen již vůbec nevnímá. To je samozřejmě ideál, někdy alergik ještě po léčbě potřebuje své antialergické léky. Pokud je však potřebuje v nízké míře a choroba se dále nezhoršuje, již to je úspěch.
Jak často se setkáváte s nežádoucími účinky alergenové imunoterapie a o jaké případně obvykle jde? Je to léčba vhodná pro každého?
Alergenovou imunoterapii považujeme za bezpečný léčebný postup. V úvodu léčby, než se postupně navodí tolerance vůči alergenu, mohou mít alergici přechodně zhoršené alergické projevy. Například u tabletové formy léčby mohou mít pacienti nežádoucí alergické příznaky v dutině ústní v podobě svědění. Tyto projevy ale do dvou až tří týdnů ustoupí a dají se tlumit antihistaminiky. Nejsou důvodem k ukončení léčby.
Jako každá imunoterapie má i ta alergenová své kontraindikace – například aktivní onkologické onemocnění, aktivní autoimunitní choroby. Záleží vždy na rozhodnutí alergologa a na domluvě s pacientem, který by měl být ochoten spolupracovat po dobu tří let. Motivace alergika je velmi důležitá.
V případě, že se astma již rozvine, lze i tak indikovat alergenovou imunoterapii a dosáhnout stejného, popřípadě uspokojivého výsledku?
Dle mezinárodního doporučení o léčbě astmatu patří alergenová imunoterapie do léčby alergického astmatu. Zdůrazňuje se zejména astma s vazbou na roztoče, které má horší prognózu než pylové astma. V první fázi je naším cílem zastavit zhoršování choroby, snížit spotřebu úlevových léků pro dušnost a snížit dávku vdechovaných kortikosteroidů. To jsou významné terapeutické úspěchy, které mohou snížit tíži astmatu.
(mal)