V posledním století došlo v rozvinutých zemích k velkému nárůstu počtu alergiků. Alergie se přitom objeví u lidí, kteří k nim mají vrozené dispozice. Jenže zásadní změna genetické informace lidí je v tak krátké době nemožná. Z toho logicky vyplývá, že k rozvoji alergií musely přispět i jiné faktory než jen naše genetická výbava.
Celý život jinak
Podle posledních výzkumů se zdá, že je to hlavně změna celého životního stylu již od narození. Změna stravování, změna bakteriálního osídlení, méně prodělaných infekcí, častější léčba antibiotiky – to vše jsou zásahy, které ovlivňují vývoj imunitního systému již od narození.
Odpovědi jsou v oslabené imunitě
Imunitě se v moderní společnosti většinou nedostává včas správných impulzů, a proto je porušena její regulace. Potom je daleko snadnější rozvinout u jedinců, kteří k tomu mají dědičné vlohy, alergii nebo naopak autoimunitu. Vývoj člověka je dynamický a během života může jeden a ten samý zásah v určitém věku způsobit onemocnění, v jiném věku je zcela neškodný.
Střevo jako brána pro alergeny
Rozvoj alergie tedy do určité míry může ovlivnit i aktuální zdravotní stav. Pokud například dítě prodělává akutní průjem, je sliznice jeho střeva značně prostupná a může vstřebávat alergeny přímo do krevního oběhu. Nezralá imunita si s takovouto situací nemusí umět poradit a dojde k senzibilizaci a rozvoji alergie.
Průjem v dospělosti takovou situaci již většinou nenavodí. Pokud se ale sejdou v určitý moment některé vlivy najednou, například stres, fyzická zátěž a infekční onemocnění, může být imunita vychýlena i u dospělého. To pak může přispět k propuknutí alergie nebo jiného onemocnění imunitního systému.
Je otázkou, zda by u takového pacienta alergie nepropukla stejně, jen třeba později a v mírnější podobě. To bohužel nikdo dopředu odhadnout neumí. Aktuální zdravotní stav tedy vývoj alergie ovlivnit může, ale do jaké míry, to stále zůstává nezodpovězenou otázkou.
(van)