Je alergie dědičná?
Při výskytu alergie hrají významnou roli genetické faktory. Nedědí se však přímo alergické onemocnění, ale predispozice k jeho rozvoji (tzv. atopie). Automaticky to ale neznamená, že se alergie během života projeví u všech atopiků. Riziko u dítěte, jehož rodiče alergií netrpí, je asi 20 %. Pokud má jeden rodič alergické onemocnění, zvyšuje se riziko asi na 30–40 %. V případě, že mají alergii oba rodiče, je riziko zvýšené až na 75–80 %. Riziko přenosu alergického onemocnění je také asi 4× vyšší, je-li alergická matka.
Neméně důležité pro rozvoj alergie jsou také faktory zevního prostředí. Sem patří např. znečištění ovzduší a tabákový kouř, výživa, kontakt s alergeny v dětství, užívání léků, prodělané infekce či stres.
Jak se alergické reakce projevují?
Alergická onemocnění se často projevují jako atopický ekzém, alergická rýma nebo astma.
Atopická dermatitida (atopický ekzém) je chronické zánětlivé onemocnění. Projevuje se zejména suchostí, svěděním a zánětem (zarudnutím, olupováním, šupinatěním, otokem, strupy a mokváním) kůže. Úporné svědění mnohdy negativně ovlivňuje (nejen) spánek. Nejdříve bývá postižena hlava a obličej, až poté většinou následují končetiny. V 90 % případů se toto onemocnění objevuje již v prvních 5 letech života. Jeho vývoj však probíhá až do dospělosti a nazývá se atopický pochod. U více než 50 % pacientů se tak postupně rozvine alergická rýma, potravinová alergie nebo astma. Tomuto vývoji lze zabránit včasným zahájením léčby.
Nejčastějším alergickým onemocněním je alergická rýma. V České republice jí trpí kolem 10–20 % všech dětí. První příznaky se obvykle projeví po 5. roce života, může se však rozvinout i u menších dětí. Jde o zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se po kontaktu s danými alergeny (např. pyly, plísněmi, roztoči) projevuje svěděním nosu (případně i svěděním či pálením patra nebo zevních zvukovodů), vodnatou sekrecí, kýcháním a pocitem ucpaného nosu. Někdy bývají patrné i oční příznaky – slzení a svědění očí a zarudnutí spojivek. Častá je i únava, bolesti hlavy, problémy s koncentrací či spánkem. Nejčastější a nejzávažnější komplikací alergické rýmy je opět astma. Jeho projevy se v důsledku neléčené rýmy rozvinou přibližně u 40–50 % pacientů.
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, kterým trpí kolem 5–10 % všech dětí. Projevuje se opakovanými záchvaty kašle, sípáním, tlakem na hrudi či dušností, a to převážně v noci a nad ránem. Tyto obtíže jsou způsobeny zúžením dýchacích cest, otokem sliznice a zvýšenou produkcí hlenu v důsledku reakce na daný alergen. Je však třeba si uvědomit, že ne každé astma souvisí s alergií.
Kdy navštívit alergologa a zahájit léčbu?
Pokud u vašeho dítěte pozorujete některý z výše uvedených příznaků, mohlo by se jednat o alergické onemocnění. V takovém případě bude nutné navštívit alergologa. Návštěvu není vhodné odkládat, vyšetřit je možné i děti v kojeneckém věku. Alergolog dokáže alergii nejen diagnostikovat, ale i zvolit optimální léčbu. Obecně totiž platí, že čím dříve se s léčbou začne, tím větší je naděje na její úspěšnost.
(mafi)
Zdroje:
Vernerová E. Alergie a astma, současný stav poznání a léčby. Medicína pro praxi 2012; 9 (4): 156–162. Dostupné na: https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/02/03.pdf.
Bloomfield M. Základy alergologie. Dostupné na: http://www.ftn.cz/upload/ftn/Kliniky/Pediatrie/dokumenty/TN_PED_Alergologie_pro_bakalare.pdf.
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/odborne_zpravy/OZ_16/OZ_alergie.pdf
https://www.pylovasluzba.cz/novinky/proc-stoupa-vyskyt-alergii-vedci-tapou-517