#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Proč je důležité léčit alergie ve spolupráci s odborníkem – alergologem?

Alergickou rýmou trpí dle odhadů až 20 % populace. Velká část pacientů však nikdy nenavštíví alergologa, a není proto adekvátně léčena.

Co mne čeká u alergologa

Pacienti s alergickými projevy často navštíví nejdříve praktického lékaře v domnění, že se jedná o nachlazení. Ten je následně v případě podezření na alergické onemocnění odešle k lékaři z oboru alergologie a klinické imunologie k dovyšetření.

Ten nejdříve odebere pečlivou anamnézu. Bude nám klást otázky, které se týkají nejen charakteru obtíží, ale i výskytu alergických onemocnění (atopický ekzém, průduškové astma) v rodině, zmapuje náš životní styl, zaměstnání či užívání léků. Dále bude následovat fyzikální vyšetření, při kterém prohlédne naše uši, oči, nos, krk, hrudník (poslech plic pomocí fonendoskopu) a kůži.

V případě podezření na alergické onemocnění zpravidla následují jednoduché kožní prick testy. Na kůži předloktí se aplikují kapky roztoků obsahující jednotlivé alergeny a poté se v této oblasti lancetou s krátkým hrotem téměř bezbolestně naruší povrch kůže. Po 15–20 minutách se odečte výsledek, přičemž jako pozitivní se hodnotí vznik svědivého pupenu o průměru větším než 3 mm.

Při podezření na kontaktní alergii se využívají tzv. epikutánní testy, kdy se rozpuštěná látka nanese na kůži a překryje se fólií na dobu 48 hodin. Poté odborník test sejme a hodnotí intenzitu reakce. Závěrečné hodnocení se provádí za dalších 24 hodin.  

V některých případech se provádí stanovení tzv. specifických IgE protilátek v krvi. K tomu stačí pouze rutinní odběr žilní krve, která se následně odešle do imunologické laboratoře.

Při podezření na průduškové astma lze zhodnotit plicní funkce pomocí spirometrie, během které pacient se zacpaným nosem vdechuje a vydechuje vzduch do náustku přístroje (spirometru) dle pokynů zdravotní sestry.

Proč nestačí samoléčba alergie

Alergolog má s léčbou alergie dlouholeté zkušenosti. Výše zmíněná vyšetření, která pomohou odhalit příčinný alergen, navíc nemůže provádět lékař v jiném oboru. Také nám pomůže zahájit a nastavit adekvátní léčbu. V lékárně si sice můžeme zakoupit symptomatické (tlumící příznaky nemoci) léky bez předpisu, jejich užíváním však nikdy nedosáhneme vyléčení alergie.

Jedinou léčebnou metodou, která cílí na příčinu alergie, má dlouhodobý a taky preventivní efekt, je specifická alergenová imunoterapie. I ta může probíhat pouze pod dohledem alergologa. Během ní je do organismu alergika aplikován příčinný alergen, cílem této terapie je postupně navodit jeho toleranci imunitním systémem. Látka je pacientovi aplikována injekčně do podkoží nebo podávána pod jazyk ve formě tablet či kapek. Tento typ léčby sice trvá několik let, může však vést k významnému zlepšení klinického stavu pacienta, zvýšení kvality jeho života a dlouhodobému efektu přetrvávajícímu i roky po ukončení léčby. Také je prevencí nástupu astmatu, či alespoň podstatně zmírní příznaky a sníží potřebu užívání symptomatických úlevových léků (antihistaminik, kortikoidů).

Kdo by měl být vyšetřen alergologem

K vyšetření alergologem jsou indikováni především pacienti s opakujícími se nebo dlouhodobými alergickými projevy v dýchacích cestách (alergická rýma, průduškové astma), očních spojivkách či na kůži. Dále pacienti s anamnézou závažné alergické reakce na potraviny, léky, jed blanokřídlého hmyzu (vosa, včela) apod. Na možnost alergie je nutné myslet i v případě opakujících se zánětů horních a dolních dýchacích cest, zejména vázaných na určitá období, nebo je-li v rodině alergická zátěž (astma, atopický ekzém).

Včasné stanovení diagnózy alergického onemocnění zvyšuje kvalitu života a brání rozvoji komplikací (např. průduškového astmatu), případně umožní jejich záchyt a neprodlené zahájení příslušné léčby. Je prokázáno, že v průměru trvá osm let od vzniku prvních alergických projevů do vyšetření alergologem a zahájení alergenové imunoterapie.

(mafi)

Zdroje:

Allergy diagnosis. Asthma and Allergy Foundstion of America 2015, dostupné na: https://www.aafa.org/allergy-diagnosis/.

Hospodka M., Seberová E., Seifert Bohumil et al. Pacient s alergickým onemocněním v ordinaci praktického lékaře. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Společnost všeobecného lékařství 2017, dostupné na: https://www.svl.cz/files/files/Doporucene-postupy/2017/DP-Alergie-2018.pdf.

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje