„Výskyt alergických onemocnění roste a tím i zatížení socioekonomických a zdravotnických systémů. Proto se mnoho vědců věnuje hledání způsobu, jak rozvoj alergie předvídat a případně mu zabránit. Je to složité, protože alergie vznikají z různých důvodů. Víme ale, že prenatální období je v tomto ohledu zásadní,“ vysvětluje RNDr. MUDr. Viktor Černý, Ph.D., z Ústavu imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN, proč se s kolegy zaměřili právě na novorozence.
Chlapce častěji trápí astma i pylová rýma
U chlapců se alergie v raném věku objevují častěji než u dívek. V předpubertálním věku u nich studie prokázaly vyšší výskyt různých respiračních, kožních nebo potravinových alergií, a dokonce i anafylaktických reakcí. Také z šetření Státního zdravotního ústavu z roku 2016 vyplývá, že podíl alergiků chlapců je v populaci vyšší ve srovnání s děvčaty (31,6 % versus 27,1 %). Pokud jde o jednotlivé diagnózy, u chlapců byl zaznamenán vyšší počet případů zejména u respiračních forem alergie – astmatu a alergické pylové rýmy. Situace se začíná měnit až během dospívání. V pozdějším věku pak alergická onemocnění převažují u žen. Tento obrat mohou ovlivňovat pohlavní hormony, odlišný životní styl mužů a žen, rozdíly ve stravě, profesní uplatnění nebo přístup k léčbě.
Vědci zkoumají pupečníkovou krev
Nalezení odlišnosti, která způsobuje vyšší výskyt alergií u chlapců, by mohlo vést k objevu biologického parametru, díky kterému dokážeme zvýšené riziko alergie předpokládat. Vědci se rozhodli pro tento výzkum využít pupečníkovou krev. RNDr. Černý vysvětluje proč: „Lze ji získat šetrně ihned po narození, aniž bychom zatěžovali krevní oběh malého dítěte. Pokud ji rodiče nenechají zmrazit kvůli kmenovým buňkám, stává se odpadním materiálem.“
Co způsobuje slabší imunitu chlapců?
Čeští vědci, jejichž studie vyšla v časopise Biomedicines, se při zkoumání pupečníkové krve zaměřili na regulační T-lymfocyty. Tyto buňky jsou pro udržení rovnováhy imunitního systému zásadní. Posuzují totiž v našem těle škodlivost cizorodých látek a zároveň tlumí imunitní reakci proti těm, které vyhodnotí jako neškodné. Když se to u některého potenciálního alergenu nepodaří, může vzniknout alergie.
Regulační T-lymfocyty se dělí na přirozené a získané, které vznikají po setkání s vnějšími podněty. Zpočátku máme těch získaných mnohem méně než přirozených, protože před narozením dochází k malému kontaktu s vnějším světem. Placenta a plod nejsou sterilní, regulační buňky proto vznikají už během vyzrávání imunity těsně před porodem a také po něm. Jejich počet a funkčnost vypovídají o vyspělosti imunitních regulačních mechanismů. „Právě těchto klíčových buněk jsme u novorozených chlapců zaznamenali menší množství než u děvčat. Jejich imunitní systém je tedy při příchodu na svět v tomto ohledu méně vyzrálý a to je zřejmě příčinou, proč u nich v předpubertálním věku o něco častěji vznikají alergie,“ shrnuje Černý.
Zjištění mohou v budoucnu ovlivnit screening i léčbu
Podle vědců z Ústavu imunologie a mikrobiologie lze předpokládat, že by počet a funkčnost těchto regulačních imunitních buněk mohly ukazovat budoucí rizika rozvoje alergií. „Nejsme ovšem ve stadiu, kdy bychom tuto metodu mohli hned začít využívat. Na to je příliš komplikovaná a žádný rychlý test k dispozici v současnosti nemáme. Snažíme se pochopit mechanismy a zpřesnit naše poznání,“ upozorňuje RNDr. Černý. Zároveň připouští, že v budoucnu by nová zjištění mohla přispět k možnostem screeningu alergií a zlepšení léčebných postupů. Vědci se v této souvislost zaměřují například na hledání probiotik, která by pomohla podpořit dozrávání imunitního systému.
(nik)
Zdroje a další použitá literatura:
Tisková zpráva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze ze dne 9. srpna 2022.
http://www.szu.cz/uploads/documents/chzp/odborne_zpravy/OZ_16/OZ_alergie.pdf