Alergie znamená přehnanou imunitní reakci organizmu na látky z okolního prostředí, které u zdravého jedince žádnou reakci nevyvolávají. Imunita alergiků je tedy nasměrována jinak než u zdravých. Do určité míry se dá říci, že plýtvá silami na zbytečné, ba dokonce škodlivé reakce a na ty potřebné jí potom tyto síly chybí.
Obranyneschopné průdušky
Alergická onemocnění, pokud nejsou rozpoznána a léčena, jsou provázena častějšími infekcemi dýchacích cest a kůže. Alergický zánět probíhající v dýchacích cestách vyvolává nadměrnou tvorbu hlenu, poškozuje sliznici a způsobuje její překrvení a otok. Mechanická očista od bakterií a dalších škodlivin je tak porušena, imunitní pochody ve sliznici jsou také narušené a infekce má usnadněný průnik. Je známo, že děti trpící alergií mají častěji záněty středouší, nosních dutin, nosohltanu, průdušek i plic. Původci těchto onemocnění jsou viry, bakterie i plísně, někdy se však může jednat pouze o zvýraznění alergické reakce, která je k nerozeznání od infekce. Tito pacienti jsou opakovaně léčeni antibiotiky, která ale většinou nemají dostatečný efekt.
Často do ordinace přicházejí k vyšetření pro podezření na sníženou imunitu, tzv. imunodeficit. Ke správné diagnóze se někdy lékař dobere již po podrobném rozboru jejich obtíží.
Nachlazení, nebo alergie?
Po provedení jednoduchého laboratorního vyšetření pak během jedné ambulantní návštěvy může odborník onemocnění správně pojmenovat a také začít správně léčit. Pacienti rázem nepotřebují brát antibiotika, jejich "nachlazení" nebo "průdušky" jsou minulostí. Léčba alergie zklidní sliznice, dojde k obnovení jejich celistvosti a normalizaci obranyschopnosti a infekce již nemají šanci.
V kůži je problém obdobný
Ekzematici jsou náchylní k infekci virové, bakteriální i plísňové. Při rozsáhlejším ekzému se infekce snadno šíří a může vyvolat i život ohrožující stav. Nejzávažnější jsou viry způsobující plané neštovice a pásový opar, z bakterií zlatý stafylokok. Rozsáhlé mokvající plochy vedou ke ztrátám bílkovin a protilátek a zhoršují tak imunitu. Pacienti potřebují intenzivní antibiotickou a antivirovou léčbu a doplnění krevních bílkovin a protilátek. Při úspěšné léčbě ekzému a obnovení bariérové funkce kůže tato náchylnost k infekci pomine.
Zažívací a vylučovací systémy zůstávají při alergii většinou ušetřeny vyšší náchylnosti k infekcím. Nejspíše proto, že jejich ochrana je dostatečně zajištěna faktory mechanickými (volný odtok moče) a chemickými (trávicí šťávy, kyselina v žaludku).
(van)