Velké lokální reakce nebývají rizikové
Určitou mírnou reakci na hmyzí bodnutí má zřejmě každý z nás. Jaký typ reakce už signalizuje alergii na hmyzí jed?
Běžnou reakcí po hmyzím bodnutí je mírný lokální otok a zčervenání kolem místa vpichu. Pro alergii na hmyzí jed svědčí rozvoj tzv. velké lokální nebo systémové reakce. V případě velké lokální reakce se otok kolem místa vpichu postupně v průběhu několika hodin od bodnutí zvětšuje, přesahuje 10 cm a trvá déle než 24 hodin, obvykle několik dní. Tyto velké lokální reakce jsou poměrně časté, naštěstí ve většině případů (pokud k bodnutí a rozvoji velké lokální reakce nedojde v oblasti hlavy a krku) nezávažné.
Mnohem závažnějším naštěstí méně častým projevem alergie na hmyzí jed jsou tzv. systémové reakce. Záhy po bodnutí, obvykle do několika minut, zde dochází k rozvoji celkových příznaků, např. k rychlému rozvoji celotělové svědivé vyrážky, dušnosti, zažívacím potížím, slabosti s točením hlavy a hučením v uších, k rozvoji kolapsového stavu s poruchou vědomí, v nejzávažnějších případech pak k zástavě dechu a oběhu.
Když se vrátím k zmíněné velké lokální reakci, lze očekávat, že se bude v budoucnosti zhoršovat?
Tyto reakce po bodnutí trvají obvykle několik dní a většinou do týdne mizí. K rychlejšímu ústupu přispěje podání antihistaminik, případně kortikoidů. Léčba závisí na rozsahu a lokalizaci otoku, při výraznějších obtížích se pacient obvykle bez návštěvy lékaře neobejde. Velké lokální reakce se nepovažují za rizikový faktor pro rozvoj systémové alergické reakce po případném dalším bodnutí. Pacient, který prodělal lokální reakci většího rozsahu bude mít obvykle tendenci reagovat stejným způsobem i příště, po dalším bodnutí.
Přibližně jak velká část české populace se potýká s těžkou alergií na hmyzí jed?
Přesné údaje o výskytu alergických reakcí v České republice nemáme k dispozici. Důvodem je fakt, že se tato data detailně neevidují. Z mezinárodních dat vyplývá, že systémové alergické reakce postihují až 7,5 % dospělé populace. U dětí je výskyt těchto reakcí výrazně nižší, dosahuje maximálně ke 3 %.
Anafylaktický šok může vést i ke smrti pacienta
Jak se tato těžká alergie projevuje nejčastěji a jaký typu hmyzu alergické osoby ohrožuje nejvíce?
Mezi tyto systémové alergické reakce se řadí široké spektrum celkových projevů od nejlehčích generalizovaných kožních až po těžké anafylaktické reakce s poruchou vědomí. U dětí se naštěstí v naprosté většině jedná o reakci mírnou, nejčastěji kožního charakteru s celotělovou vyrážkou a svěděním. Těžší reakce vídáme spíše u dospělých. Co se týká druhu hmyzu, tak v našich geografických podmínkách se nejčastěji sekáváme s alergiemi po bodnutí vosou, včelou, případně sršní.
Jak poznáme anafylaktický šok a jak máme konkrétně postupovat, když postihne nás nebo někoho blízkého?
Anafylaktický šok je nejzávažnějším projevem alergie na hmyzí jed. Pro jeho rozvoj svědčí velmi rychlý nástup celkových příznaků po hmyzím bodnutí, jako jsou např. celotělová vyrážka, svědění těla, dušnost, průjem, zvracení, točení hlavy, hučení v uších, poruchy zraku a celková slabost. Každý pacient může mít různé kombinace uvedených projevů, které v případě rozvoje anafylaktického šoku rychle progredují v poruchu vědomí v důsledku snížení krevního tlaku. Bez rychlé pomoci může tento stav přejít až do zástavy oběhu a vést ke smrti pacienta.
K anafylaktickému šoku může dojít nejen po hmyzím bodnutí, ale i po kontaktu s jiným alergenem např. potravinou. Jeho průběh se s ohledem na druh vyvolávajícího alergenu neliší. Jak se má dotyčný v případě rozvoje anafylaxe zachovat, závisí na tom, jestli se jedná o první nebo opakovanou příhodu.
Pokud daný jedinec o své alergii neví, alergickou reakci doposud neprodělal, musí neprodleně volat rychlou záchrannou službu, a to již při nástupu prvních zprvu nevinně vyhlížejících celkových obtíží (např. svědění dlaní a plosek). Takový pacient by neměl zůstávat osamocen, v případě slabosti by měl zaujmout polohu vleže, pokud u něj dominuje dušnost, měl by vyčkávat příjezdu záchranné služby vsedě. V případě zástavy dechu a oběhu by měla být zahájena kardiopulmonální resuscitace přítomnou osobou.
Pokud pacient již o své alergii ví, alergickou reakci v minulosti již prodělal a je tedy v optimálním případě vyšetřen a vybaven pohotovostní léčbou, musí si co nejdříve aplikovat adrenalin z autoinjektoru. Nicméně i on by měl poté volat rychlou lékařskou pomoc a být vyšetřen lékařem.
Vyšší věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem
Když se ještě vrátíme k výskytu alergie na hmyzí jed v české populaci, jaké jsou zde hlavní rizikové faktory?
Ukazuje se, že vyšší věk je nejvýznamnějším rizikovým faktorem pro výskyt těžkých reakcí po bodnutí hmyzem. Dle dat z evropského registru pro anafylaxi je hmyzí bodnutí nejčastějším spouštěčem anafylaxe v dospělém věku, což je nejvíce vyjádřeno ve skupině osob nad 65 let věku. Naproti tomu u dětí do 18 let jsou nejčastějším spouštěčem závažných alergických reakcí potraviny.
Dalším významným rizikovým faktorem pro výskyt obzvlášť těžkých alergických reakcí po bodnutí jsou tzv. mastocytární onemocnění, což jsou v běžné populaci poměrně vzácné nemoci. U osob s alergií na hmyzí jed se však vyskytují výrazně častěji. Jedná se o onemocnění tzv. „žírných“ buněk, které zjednodušeně řečeno ve zvýšené míře produkují látky, díky nimž může snáze dojít k rozvoji těžké alergické reakce po kontaktu s alergeny obsaženými ve hmyzím jedu.
Alergenová imunoterapie ovlivňuje podstatu alergie
V jakých případech bychom měli vyhledat alergologa?
Alergologa by měl vyhledat každý, kdo po bodnutí hmyzem prodělal celkovou alergickou reakci, a to bez ohledu na její závažnost. Vyšetřen by tedy měl být nejenom pacient s těžkými projevy plně vyjádřeného anafylaktického šoku, ale i pacient s mírnější celkovou manifestací, např. s pouhou celkovou kožní reakcí charakteru celotělové splývající vyrážky a svědění.
Pokud jde o možnosti terapie, do jaké míry se v těchto případech uplatňuje tzv. symptomatická léčba (léčba potlačující příznaky)? Například ve srovnání s alergií na pyly nebo roztoče.
Alergická reakce na hmyzí jed představuje závažný a potenciálně život ohrožující stav. Proto se zde zcela zásadně liší symptomatický léčebný postup ve srovnání s léčbou alergie na pyly nebo roztoče, u kterých jsou nejčastějšími potížemi projevy alergické rýmy.
Pacient s potvrzenou alergií na hmyzí jed, který prodělal celkovou alergickou reakci, by měl být vybaven autoinjektorem s adrenalinem, který by měl neprodleně aplikovat při nástupu celkových alergických příznaků. U pacientů s alergií na roztoče a pyly spočívá symptomatická léčba, kromě eliminačních opatření, obvykle v dlouhodobém podání antihistaminik či příslušné lokální léčby formou nosních sprejů. U všech zmíněných forem alergie (hmyzí, pylové, roztočové) však máme kromě zmíněné symptomatické léčby i tzv. léčbu kauzální, která se označuje jako alergenová imunoterapie. Tato léčba ovlivňuje podstatu alergického onemocnění, zasahuje hlouběji do imunitních pochodů a normalizuje patologickou abnormální reaktivitu na konkrétní alergen.
Pokud jde o kauzální léčbu alergie na hmyzí bodnutí, v čem konkrétně spočívá?
Alergenová imunoterapie hmyzím jedem (včelím/vosím) spočívá v pravidelném podávání malých dávek hmyzích jedů, a to formou podkožní injekce do paže. Tato pravidelná aplikace vede ke snížení nadměrné reaktivity na hmyzí jed a významně tak snižuje riziko opakování celkové alergické reakce po případném dalším hmyzím bodnutí.
Alergenová terapie hmyzím jedem je velmi účinná
Pro koho je tato terapie určena, ať už jde o tíži této alergie, věk, případně další okolnosti? Jaká alergologická pracoviště ji nabízí?
Léčba je obecně určená pro dětské i dospělé pacienty, kteří prodělali celkovou alergickou reakci po bodnutí. Indikace a vedení léčby je plně v kompetenci alergologa, který o léčbě rozhoduje na základě klinických kritérií vycházejících z charakteru proběhlé reakce a výsledků alergologického vyšetření. Léčba není vázána na nemocnice, může ji běžně provádět i ambulantní alergolog.
Kdy je vhodné alergenovou imunoterapii hmyzím jedem zahájit a jak poté probíhá?
Imunoterapii hmyzími jedy obvykle zahajujeme v podzimních/zimních měsících. V úvodní fázi pacient dochází jedenkrát týdně k aplikaci postupně se zvyšujících dávek hmyzího jedu, po dosažení udržovací dávky pak v intervalu šesti až osmi týdnů po dobu pěti let. K aplikaci imunoterapie musí přijít pacient zdráv, po podání injekce setrvá 30 minut v čekárně a následně odchází z ordinace alergologa.
Jedná se o léčbu bezpečnou, závažnější nežádoucí reakce jsou při ní vzácností.
Jaké jsou zpravidla výsledky léčby, je možné se díky této terapii zcela zbavit alergie na hmyzí bodnutí?
Alergenová imunoterapie hmyzími jedy je velmi účinná léčba. Zásadně snižuje riziko opakování celkové alergické reakce, a to až u 96 % pacientů léčených imunoterapií vosím a 87 % pacientů léčených imunoterapií včelím jedem.
Díky této léčbě se velmi výrazně zlepšuje kvalita života pacienta, který může žít beze strachu ze závažné reakce.
(lek)