Pokojové rostliny pěstované v hlíně nebo jiných organických substrátech jsou zdrojem mikrobů a plísní. Mohou tak pro alergiky představovat další z domácích rizik.
Z plísní se v květináčích nejčastěji nacházejí Penicillium species, Acremonium species, Paecilomyces species, Cladosporium species a Aspergillus species. Méně častý je Rhizopus species. V hlíně se také mohou vyskytovat plísně, které žijí na rohovějících buňkách kůže, jako jsou Microsporum a Chrysosporium. Plísně mohou poškozovat lidské zdraví několika způsoby. Vyvolávají alergie, přímo napadají organizmus a působí infekci, tvoří jedy – mykotoxiny –, které poškozují lidské zdraví.
Ve vlhku a temnu si plísně libují
Penicillium, Cladosporium a Aspergillus z hlíny pokojových rostlin patří k významným producentům alergizujících spor. Daří se jim ve vlhku a temnu. Kromě květináčů je nalezneme i na zdech a podél oken a dveří, nejčastěji v koupelně nebo prádelně.
Celé tělo v ohrožení
Alergické reakce se mohou projevovat stejně jako alergie pylová rýmou, zánětem spojivek, astmatem. Na plísně však reaguje lidské tělo i méně obvyklou alergickou reakcí, která se odehrává v plicích. Imunitní reakce je při této alergii jiná než u běžné senné rýmy. Podobá se infekčnímu zánětu plic a neléčená může vést k nenávratnému poškození plic. Je proto nutné rychle odstranit zdroj plísně z prostředí a pacienta včas léčit kortikoidy.
Zákaz květináčů v nemocnicích
Pacienti s oslabenou imunitou, například po transplantaci kostní dřeně, nebo pacienti s chronickým postižením plic mohou být plísní napadeni i jako infekcí. Ta se potom léčí antimykotiky, tedy léky, které zastavují růst a množení plísní. V nemocnicích proto v prostředí, kde se pečuje o pacienty s poruchou imunity, nesmí být žádné hrnkové květiny ani plesnivějící zdi.
(van)