Plísně patří mezi velmi časté alergeny, které se navíc vyskytují všude a celoročně. Bohužel jsou veřejností, laickou i odbornou, podceňované a při výskytu alergických symptomů se na ně často ani nepomýšlí.
Věční souputníci
Plísně se řadí mezi houby. Konkrétně se tak označují ty mikroskopické, které nevytváří klasické plodnice typu „klobouků“. Ve vzduchu, který člověk vdechuje venku i doma, se vyskytují spory plísní – tedy částice, které umožňují houbám se rozmnožovat a přežít i v nepříznivých podmínkách. Plísně jsou relativně silným alergenem. Pro zamoření běžného rodinného domu stačí, aby spory produkovala kultura plísně o velikosti 1 dm2. Takové množství již dokáže u alergika vyvolávat a udržet nežádoucí reakce. A kde všude na nás plísně číhají?
- Již po 1 až 2 dnech se na povrchu pečiva a ovoce vytvářejí mikroskopické povlaky, ale až při masivním rozmnožení je plíseň vidět pouhým okem.
- Neviditelné nánosy se vyskytují také na površích nábytku a v koupelnách i velmi pečlivě uklízených domácností.
- Skrytým útočištěm plísní jsou též kuchyňské a koupelnové vodovodní odpady, klimatizace a ventilátory.
Plíseň není jen jedna
Stejně jako u pylů existují některé výrazně silné alergeny i mezi plísněmi jsou ty pro alergiky horší i ty méně škodlivé. Alternaria a Cladosporium patří mezi nejvýznamnější rody venkovních plísní. Vyskytují se u mnoha rostlin a obilovin a jsou nejčastější v letních měsících – konkrétně v teplých dnech, kterým předcházel déšť nebo ranní rosa. Aspergillus a Penicillium jsou zase rody plísní bujících běžně uvnitř obydlí. Plíseň Penicillium se navíc často vyskytuje na ovoci a pečivu.
Plíseň jako alergen hraje roli asi u třetiny lidí, většinou se jedná o sdružené přecitlivělosti na více alergenů. Ovšem až u 10 % alergiků je jediným vyvolavatelem nežádoucí reakce pouze některý z rodu plísní. Tato alergie se může projevovat různými příznaky, mezi nejčastější patří:
- zánět spojivek – oči svědí, pálí a jsou zarudlé;
- rýma, kdy alergik kýchá a teče mu z nosu řídký sekret;
- průduškové astma projevující se obtížemi při dýchání a dušností.
Kdy začít pomýšlet na plísňové nebezpečí
Na plísně je nutné se zaměřit, pokud se neprokáže alergie na pyly, a člověk má přesto jasné alergické projevy. Stejně tak pokud se tyto potíže vyskytují celoročně. Alergii na plísně jde naštěstí snadno zjistit díky cíleným alergologickým vyšetřením. Zbavit se plísní úplně není sice možné, ale je dobré o své přecitlivělosti vědět a pokusit se výskyt původce minimalizovat. V léčbě již pomáhá mimo jiné i specifická alergenová imunoterapie (vakcinace), i když zkušenosti s ní ještě nejsou tak velké jako v případě alergie na pyly a roztoče.
(vesa)
Zdroj: zdravi.e15.cz