Hluboké kořeny prachové alergie
Tzv. prachová alergie byla poprvé popsána roku 1920 a její původce označovaný prachovka prachová (Dermatophagoides pteronyssinus) byl identifikován v roce 1967. Společně s tímto druhem se jako hlavní původci prachové alergie u lidí zmiňují Dermatophagoides farinae a Euroglyphus maynei. Tito roztoči dosáhnou své dospělosti během 3−4 týdnů. Jejich život v dospělosti sice trvá pouhých několik týdnů, ale samička stihne naklást 40−80 vajíček. Proto není překvapením, že v příhodných podmínkách lidských obydlí se mohou rapidně namnožit a doslova je zaplavit. Udává se, že matrace na dvojlůžko obsahuje až 2 miliony roztočů, kteří vyprodukují celkem 40 milionů výkalů.
Kritické faktory mikroprostředí
Příjemné prostředí pro roztoče vytváří především vlhkost. Proto je jejich výskyt vedle koberců a čalouněného nábytku svázán především s lůžkem, které je pravidelně používáno. Relativní vlhkost v přítomnosti člověka roste a zdroje potravy ve formě keratinu, který je součástí odlupujících se šupinek kůže, je doslova nadbytek. Samotní roztoči by pro člověka nepředstavovali příliš velký problém, ale v matracích zanechávají trus velikosti pylového zrna, který je lehce inhalován. Výkaly, ale také svlečky roztočů obsahují silné alergeny (24 popsaných), jež jsou schopné aktivovat jak vrozenou, tak získanou imunitní odpověď člověka, vedoucí k produkci specifických protilátek IgE, které mají za následek degranulaci bazofilů a žírných buněk a uvolnění zánětlivých mediátorů, jako jsou histamin či leukotrieny, do organismu.
Alergie na roztoče u astmatiků
Alergie na roztoče má úzkou spojitost s rozvojem atopického ekzému nebo průduškového astmatu. Evropská akademie pro alergie a klinickou imunologii (EAACI) ve svých aktuálních guidelines doporučuje u astmatiků s podezřením na alergii na roztoče provést podrobnou diagnostiku s cílem odlišit alergické astma vyvolávané expozicí roztočům od astmatu s přecitlivělostí na roztoče.
Mezi základní metody patří provokační kožní prick testy a zjištění specifických protilátek IgE v krevním séru, dále je nutné podrobně zhodnotit vliv alergické přecitlivělosti na symptomy astmatu a kontrolu onemocnění. To lze provést jednak podrobnou anamnézou pacienta, v případě potřeby i bronchoprovokačním testem s využitím podání alergenu. Pokud se jedná o astma s exacerbacemi prokazatelně vyvolanými expozicí roztočům, je kromě standardní farmakologické terapie pro zajištění kontroly onemocnění vhodné zvážit i zahájení alergenové imunoterapie.
Režimová opatření
Jasnou prevencí před vznikem prachové alergie je redukce roztočů v obydlí. Cílit se má na relativní vlhkost, se snahou snížit ji pod 50 %, a také na teplotu, spát je vhodné v často větrané chladnější místnosti. Dobře poslouží i speciální antiroztočová úprava matrací, časté praní potahů na více stupňů, luxování vysoce výkonnými vysavači.
Novinkou na trhu jsou také přírodní rostlinné extrakty, které napodobují feromony roztočů. Tyto přípravky lze nanést na bavlněnou tkaninu, tím na ni „přivolat“ roztoče obývající lůžko, a poté ji vyprat minimálně na 60 °C. Příkladem je produkt, jehož hlavní složky tvoří výtažky meduňky lékařské a voňatky citronové (ExAller).
Závěr
Alergeny roztočů mají klíčovou úlohu v rozvoji alergické rinitidy a astmatu, avšak procesy, které vedou od přecitlivělosti k symptomatickému onemocnění, dosud nejsou plně prozkoumány. Další znalosti o roztočích, jejich alergenech a mikrohabitatu nám umožní vyvinout účinnější intervence pro pacienty s alergií na roztoče.
(leš)
Zdroje:
1. Aggarwal P., Senthilkumaran S. Dust mite allergy. StatPearls Publishing, Treasure Island, 2021.
2. Calderón M. A., Linneberg A., Kleine-Tebbe J. et al. Respiratory allergy caused by house dust mites: What do we really know? J Allergy Clin Immunol 2015; 136 (1): 38–48, doi: 10.1016/j.jaci.2014.10.012.