V roce 2009 se po celém světě rozšířila tzv. prasečí chřipka. Světová zdravotnická organizace vyhlásila pandemický stav a doporučila zemím severní polokoule zahájit preventivní opatření včetně očkování. Je očkování nutné? A pomůže alergikům, nebo je naopak ohrozí?
Očkování v situaci pandemie nechrání jen očkovaného jedince, ale také omezuje další šíření viru, brzdí prudký nárůst nemocných a chrání tak integritu celé země a její bezproblémový chod. V naší republice měli být naočkováni zaměstnanci vybraných profesí a další lidé patřící do některé z rizikových skupin více ohrožených při onemocnění chřipkou než běžná populace.
Astmatici v ohrožení
K těmto skupinám patří i těžší astmatici. Ti také často trpí mnohočetnými alergiemi. A očkováním mohou být ohroženi. Každá vakcinace totiž může vyvolat určité, většinou malé procento nežádoucích reakcí, ke kterým patří i reakce alergické. Záleží totiž na složení vakcíny. Pokud je člověk alergický na některou z obsažených látek, může mít po podání vakcíny zdravotní potíže.
Skryté bílkoviny
Problémy může způsobit i látka, na které je vakcína vyrobena. U očkování proti chřipce je jednou z takových látek vaječný bílek, který je známým alergenem. Vakcinace u osob alergických na vejce se proto musí provádět s určitou opatrností. Při pouhé laboratorně prokázané alergii, a zejména pokud pacient vejce může jíst bez obtíží, je ale očkování bezpečné.
Vakcína bez vajec
V situaci, kdy pacient skutečně reaguje na požití vajec alergickou reakcí, ale ta není nijak závažná, je očkování také možné. Raději se ale rozděluje do více dávek. Pokud je očkování nutné i v případě, že je člověk těžkým alergikem, vakcína se též podává v několika menších dávkách, většinou v nemocnici pod lékařským dohledem. Bezpečnější alternativou může být použití vakcíny, která není vyrobena na vejcích.
(van)