První pylová sezona v životě je kritická pro další senzibilizaci (vznik přecitlivělosti na určitou látku, dochází k ní při opakovaném vystavení této látce) pylovými alergeny a rozvoj senné rýmy. Mnoho studií se zabývalo vlivem různých preventivních opatření během prvního roku života, ale jejich výsledky nebyly přesvědčivé. Zkoumal se třeba vliv načasování porodu mimo pylovou sezonu.
Například u japonských dětí bylo prokázáno, že ty, které se narodily v období mezi srpnem až říjnem, měly podstatně vyšší výskyt senné rýmy. V Mnichově měly děti narozené v květnu o 50 % vyšší riziko senné rýmy oproti dětem narozeným v listopadu. Naopak v hrabství Derbyshire v Anglii měly děti narozené v červnu a červenci výskyt alergií nejnižší. Vědci také zkoumali vliv infekcí prodělávaných v průběhu první životní pylové sezony, vliv očkování a léčby antibiotiky. Závěry však byly nejednoznačné.
Autoři této studie se pokusili prozkoumat, zda očkování, infekce nebo podávání antibiotik během první životní pylové sezony ovlivní rozvoj pozdější alergie více, než když tyto zásahy proběhnou mimo sezonu. Srovnávali údaje 7 098 pacientů se sennou rýmou diagnostikovanou po 2. roce věku s údaji stejného počtu zdravých dětí. Byl zkoumán vliv očkování neživou vakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli (DTP) a živou vakcínou proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím (MMR). Dále lékaři sledovali vliv různých infekcí a nakonec vliv podávání antibakteriálních léků. Bylo porovnáváno působení těchto vlivů v pylové sezoně a mimo sezonu.
Autoři došli k závěru, že pouze očkování neživou vakcínou DTP provedené během pylové sezony mírně snižuje riziko pozdějšího rozvoje senné rýmy. Ostatní zásahy, ať už se odehrály během sezony, nebo mimo ni, neměly na vznik alergií žádný vliv. Předkládaná studie je významná tím, že na rozdíl od podobných prací odpovídá na přesně formulovanou otázku a sleduje přesně definované zásahy.
(van)
Zdroj: Bremmer SA. Clin Exp Allergy 2007;37.