Nežádoucí rekce na potraviny mohou být vyvolány nejen jejich požitím, ale i vdechováním a kontaktem s kůží.
Kůže je velmi často vystavena kontaktu s potravinami, a to jak v běžném životě, tak při vykonávání různých povolání. Může také docházet k jejímu podráždění vlivy chemickými nebo k imunitně podmíněným reakcím. Při profesním postižení je souvislost s určitou potravinou většinou zřejmá, horší je situace při občasném kontaktu v běžném životě. Situaci dále mohou komplikovat i reakce na přídatné látky a nebo kontaminující potraviny. Stanovit správnou diagnózu může být potom velmi složité.
Klinické projevy reakce na potraviny po kontaktu s kůží jsou nejčastěji přímo v místě kontaktu, ale mohou se vyskytnout i reakce celkové. Okamžitá reakce vzniká během minut až několika hodin a projevuje se nejčastěji kopřivkou a otoky. Je vyvolána „alergickými protilátkami“, které po kontaktu se svým alergenem – potravinou – v kůži spustí kaskádu reakcí vedoucí k uvolnění histaminu. To je látka způsobující přímo tvorbu zarudlých a svědících pupenců.
Histamin a jemu podobné látky mohou být ale také obsaženy přímo v některých potravinách. Vyskytují se například v kyselém zelí, uleželých sýrech, červeném víně, droždí, ananasu, nakládaných slanečcích. Existují i některé potraviny, které dokážou histamin v kůži uvolnit bez pomoci alergických protilátek. Mezi ně náleží například jahody, rajčata, ananas a alkohol. Reakce po uvedených potravinách tedy nejsou pravé alergické reakce, což se projevuje i tím, že jsou závislé na množství potraviny.
Naopak pravé alergické reakce mohou nastat i po velmi malých, stopových množstvích potravin. Jsou popsány život ohrožující reakce například poté, co se pacienta někdo dotkl rukou potřísněnou alergizující potravinou. Vzácné, avšak dobře známé jsou také reakce po políbení osobou, která předtím jedla alergizující potravinu, nebo závažné reakce po inhalaci malých množství alergenu při přípravě jídla.
Pozdní reakce mají většinou charakter kontaktního ekzému a vyvíjejí se během 48 hodin. Jejich imunologický mechanismus je odlišný od okamžitých reakcí, nejsou zprostředkovány alergickými protilátkami, ale buňkami imunitního systému. Tyto reakce sou nejčastěji vyvolány zeleninou, ovocem a kořením. K nejčastějším vyvolavatelům patří česnek a cibule, dále citrusy, brokolice, květák, celer, hlávkový salát a mango. Senzibilizující alergen může být ale také konzervační přísada (například kyselina benzoová či askorbová) nebo aromatická látka (například vanilin), aldehydy skořice a peruánský balzám nebo antioxidanty přidávané do potravin.
Celkové reakce po kožním kontaktu s alergizující potravinou nejsou příliš časté, ale mohou být velmi závažné. Byly popsány akutní astmatické záchvaty, a dokonce i celková alergická reakce – anafylaktický šok. Tyto závažné reakce byly nejčastěji pozorovány u pacientů s atopickým ekzémem. V případě potravinové alergie je u nich namístě obzvláštní obezřetnost.
(van)
Zdroj: Bahna SL. Allergy 2004;59.