Kdy rozkvétají jednotlivé stromy
Pyly stromů trápí alergiky nejvíce v sezóně od února do května. Při teplém počasí však mohou např. lísky rozkvést již v lednu, a pacienti tak mnohdy zamění příznaky alergie za běžné zimní nachlazení. V únoru se potom k lískám přidávají olše, které jsou také významným alergenem. Březen patří bříze, dubu, jalovci, jilmu, topolu a vrbě. V dubnu se musí připravit na zhoršení příznaků pacienti alergičtí na pyl buku, habru, jasanu, javoru, ořešáku či platanu. Kvetení stromů poté dále pokračuje celý květen až do června, kdy si pacienti konečně oddychnou, pokud ovšem nejsou alergičtí i na pyly trav. Jehličnaté a ovocné stromy většinou nebývají významnými spouštěči alergické rýmy.
Projevy stromové alergie
Typickým projevem alergie na pyly stromů je alergická (dříve označovaná senná) rýma. První příznaky se většinou objeví do několika minut po kontaktu s příčinným alergenem. Konkrétně jde o projevy:
- Oční – svědění, pálení, slzení a zarudnutí očí, otok víček (konjunktivitida – zánět spojivek).
- Nosní – svědění, pálení nosu, vodnatá sekrece (rýma), pocit ucpaného nosu, kýchání, porucha čichu.
- Celkové – bolesti hlavy, únava, poruchy soustředění a spánku.
Všechny tyto příznaky pochopitelně negativně ovlivňují kvalitu každodenního života. Navíc může dojít i k rozvoji nebo zhoršení příznaků průduškového astmatu, ke kterým patří kašel, dušnost, sípání až astmatický záchvat.
Možnosti diagnostiky
Většina alergiků nejdříve navštíví praktického lékaře, který je následně odešle k lékaři z oboru alergologie a klinické imunologie. Samoléčba, tedy užívání volně prodejných léků bez patřičného dovyšetření, je také možná, nikoliv však ideální. Pouze alergolog totiž dokáže určit, který konkrétní alergen je za naše obtíže zodpovědný. K tomu slouží tzv. kožní prick testy, kdy se do kůže plastovým „kopíčkem“ téměř bezbolestně aplikuje extrakt s danými alergeny. Test je pozitivní (tedy pacient je alergický), pokud v daném místě vznikne pupen podobající se štípnutí komárem.
Další možností je stanovení tzv. specifických IgE protilátek v krvi pacienta. Ty jsou totiž u alergika v organismu produkovány ve zvýšené míře. V případě podezření na průduškové astma lze testovat i plicní funkce tzv. spirometrií.
Alergologa je vhodné navštívit co nejdříve, aby byla léčba zahájena a nastavena včas. Už dávno není pravda, že testovat alergie lze jen v zimních měsících.
Co nabízí moderní medicína
Jedním z prvních kroků v léčbě alergie na pyl stromů je snížení kontaktu s příčinným alergenem. Během větrných dní je proto lepší se zdržovat doma, nevětrat, nosit sluneční brýle k ochraně očí, po návratu z přírody se osprchovat nejlépe i s umytím vlasů, nesušit prádlo venku apod. Tato opatření jsou však výrazně omezující a nepříliš účinná.
Efektivnější je užívání tzv. symptomatických léků. Některé jsou na předpis, jiné lze volně zakoupit v lékárně. Patří mezi ně antihistaminika ve formě tablet, očních kapek či nosních sprejů. Lokálně se dále užívají i protizánětlivě působící kortikoidy.
Nejúčinnější je alergenová imunoterapie, která jako jediná nezmírňuje pouze symptomy, ale léčí i příčinu alergie, má dlouhodobý efekt, přetrvávající i léta po ukončení léčby, nebo taky preventivní efekt proti nástupu astmatu. Spočívá v podávání oslabeného alergenu do organismu s cílem navození imunologické tolerance. Aplikace probíhá buď injekčně do podkoží, nebo ve formě tablet či kapek pod jazyk. Tuto léčbu může indikovat pouze alergolog, nikoliv praktický lékař.
(mafi)
Zdroje:
- Hammett E. Tree pollen allergy – what you need to know this springtime. First Aid for Life Dostupné na: https://firstaidforlife.org.uk/tree-pollen-allergy-what-you-need-to-know-this-springtime/.
- Tree pollen allergies: what you need to know. Aspire Allergy Sinus 2020, dostupné na: https://www.aspireallergy.com/blog/tree-pollen-allergies-what-you-need-to-know.
- Pylové zpravodajství. Pyly 2022, dostupné na: https://pyly.cz/prehled-aktualit.