Zdálo by se logické, že omezení styku s alergenem povede ke snížení rizika rozvoje alergie. Snaha zjistit, jaká opatření jsou pro prevenci alergií nejlepší, vede k intenzivnímu výzkumu. Alergeny do organismu vstupují potravou, mohou být kdekoliv v prostředí, kde žijeme. Navíc vyladění imunitního systému těhotné ženy může mít nepřímo vliv i na imunitu dosud nenarozeného dítěte.
K potvrzení tohoto předpokladu bylo provedeno mnoho studií během těhotenství. Budoucí maminky dodržovaly různé bezalergenové diety. Jejich děti byly po narození sledovány a vyšetřovány se zaměřením na možné alergické onemocnění. Zjistilo se ale, že dietní opatření během těhotenství budoucí potomstvo před alergií neochrání. Těhotným tedy nedoporučujeme žádné dietní opatření, pro jejich účinek zatím nemáme důkazy a nevhodná dieta by mohla budoucí matku i dítě ohrozit nedostatkem některých důležitých živin.
Jaká opatření jsou účinná po narození?
Existuje nepřeberné množství studií zabývajících se výživou novorozence a jejím vlivem na rozvoj alergie. Jednoznačně bylo prokázáno, že kojení má mnoho příznivých vlivů. Z toho důvodu je tedy doporučováno výhradní kojení do 4–6 měsíců věku. Největší ochranný vliv kojení byl prokázán u dětí s vysokým rizikem rozvoje astmatu.
Dieta kojící matky
Zatím nejsou jednoznačné údaje o tom, že by omezení alergenů ve stravě matky ovlivňovalo pozdější rozvoj alergie dítěte. Jiná je situace u kojenců s diagnostikovaným alergickým střevním zánětem. V takovém případě se matky musí vyhýbat potravinovým alergenům a často je nutná i umělá výživa speciálními mléky.
Strava pro dítě
Pokud není možné kojení, jsou u dětí, které mají riziko rozvoje alergie, doporučována speciálně upravená mléka. Jejich bílkovina je částečně rozložena (hydrolyzována), takže nepřispívá k rozvoji alergie. K dispozici jsou mléka s úplně nebo částečně hydrolyzovanou bílkovinou. K prevenci postačují částečné hydrolyzáty, ty úplné jsou určeny již pro prokázané alergiky. Sójové a kozí mléko před rozvojem alergie nechrání.
Kdy zavést do stravy kojence a batolete další potraviny?
Má vůbec smysl podávat alergizující potraviny nejdříve po druhém roce věku? Oproti původním doporučením se ukázalo, že toto opatření rozvoj alergie neovlivní.
Vliv prostředí, v němž dítě vyrůstá
Často je diskutována otázka domácích zvířat. Má se jich rodina před narozením dítěte zbavit? Nebo si naopak má pořídit další? Ze studií vyplývá, že není nutno se domácích mazlíčků zbavit, ale ani není doporučováno si pořizovat další. Nepřítomnost zvířete v domácnosti není prevencí alergie u budoucího potomka. Situace je jiná, pokud už je alergie na zvíře prokázána. Tam pak zamezení kontaktu s alergenem pozitivní vliv má.
Kouření matky
Jednoznačně je prokázáno, že kouření matky negativně ovlivňuje vývoj plic u potomka. Kouření rodičů způsobuje hvízdavé bronchitidy u dětí a je rizikem pro rozvoj alergie.
Jak ukazují uvedená opatření, naše znalost o vhodné prevenci alergie je zatím omezená. Po shromáždění většího množství údajů se často původní doporučení poněkud mění, neboť se na větších souborech pacientů neprokáže jejich účinek. Nesmíme proto překotně dodržovat neověřené rady. Mohli bychom dosáhnout opaku a místo prevence alergie ohrozit zdraví.
(van)