Každý rok je to stejné: přijde "vaše" období a vy se můžete uškrábat. Zase atopický ekzém. Vyzkoušeli jste kdeco, ale vše zabere jen na chvíli. Pomůže třeba homeopatie?
Homeopatie, akupunktura, šamanismus – všechny tyto léčebné procedury patří k metodám nazývaným také někdy komplementární nebo alternativní. Jejich přesná definice neexistuje. Jednotným rysem všech těchto metod, který je odlišuje od klasické medicíny, je nedostatek důkazů o jejich účinnosti.
Vyléčení jako důkaz?
Velmi zřídka byly podrobeny klinickým zkouškám takového rozsahu jako klasické léky. V lékařské literatuře bylo během let 1999–2002 uveřejněno 26 článků o použití homeopatie při léčbě kožních nemocí a 18 710 článků o klasických léčebných postupech. To je v poměrně velkém rozporu s frekvencí jejich používání.
Průzkum v Britanii ukázal, že téměř 18 % dětí je léčeno alternativními postupy, nejvíce pro kožní onemocnění. Za celý život některou z těchto metod použije alespoň jednou 35–69 % pacientů s kožním onemocněním, tedy třetina až téměř tři čtvrtiny. To není zrovna málo.
Léčivá paměť
Homeopatie byla vyvinuta německým lékařem Samuelem Hahnemannem. Slovo homeopatie pochází ze spojení dvou řeckých výrazů – omios – podobný a pathos – cítění. Metoda je založena na zákonu podobnosti a zákonu nekonečně malých objektů.
- První zákon znamená, že podobné se léčí podobným, tedy že látka vyvolávající u zdravého člověka určité příznaky dokáže vyléčit nemoc, která se projevuje příznaky podobnými.
- Druhý zákon znamená, že lék je podáván v co největším ředění a čím vyšší ředění je, tím větší je účinek. Podle moderní chemie jsou ředění tak vysoká, že roztoky neobsahují ani jednu molekulu léčiva. Homeopaté účinek vysvětlují tak, že v roztoku zůstává paměť na léčivo a ta potom léčí.
Atopický ekzém je vleklé a obtížně léčitelné onemocnění, takže není divu, že se řada pacientů uchyluje k jiným než klasickým léčebným metodám. Příčiny jsou různé: od nespokojenosti s klasickou léčbou až k obavám z jejích vedlejších účinků. Nejčastěji se pacienti uchylují k homeopatii a léčbě bylinami. Pacienti při této léčbě vyzdvihují její "přírodnost" a neškodnost, neuvědomují si však, že i tyto léky mohou vyvolat toxické nebo alergické reakce. Nevyplácí se tedy žádné "samoléčitelství". I u alternativní medicíny zkušenosti a znalosti znamenají určitou "záruku" bezpečnosti a funkčnosti metody.
(van)