Atopický ekzém je nepříjemným kožním projevem, upozorňující na sebe nejen viditelnými ložisky na kůži, ale také iritujícím svěděním. Pro léčbu akutní fáze jsou pacientovi nejčastěji předepisovány kortikoidní masti, pro další starost o kůži pak různá emoliencia, tedy zvlhčovadla.
Emoliencia mají v léčbě atopického ekzému velký význam. Jejich hlavní úlohou je zklidnění již zmíněného svědění a zánětu. Navíc chrání pokožku před nepříznivými zevními vlivy a činí ji odolnější. Nejdůležitější zásadou v léčbě atopického ekzému (kromě návštěvy lékaře a dodržování jeho rad) je udržovat kůži neustále promaštěnou a vláčnou. Nestačí namazat se párkrát za týden, promašťování minimálně dvakrát denně je u atopiků základem.
K tomu lze použít emoliencia v různé formě, například masti, krémy nebo mléka. Nejvhodnější formu vám pomůže vybrat dermatolog. Většina jich ale není vázána na lékařský předpis, takže můžete vyzkoušet prakticky cokoli. Skvěle funguje předávání zkušeností mezi pacienty nebo jejich rodiči navzájem. Ovšem pozor: co tzv. sedí kamarádce, nemusí vyhovovat vám. Například přípravek obsahující ureu je jako hydratační přípravek skvělý, ale pouze pro toho, koho právě kyselina močová (urea) nedráždí na kůži.
Samotná léčba akutní fáze ekzému pak probíhá kortikoidními mastmi. Stále je ale mnoho lidí, kteří mají z dlouhodobého užívání těchto hormonálních přípravků strach. Samozřejmě i zde platí zásada o přesném dodržování léčby tak, jak ji stanovil lékař. Pokud vám tedy řekne, že kortikoid máte používat jen na místa zánětu a navíc pouze obden, pak opravdu není dobré nanášet kortikoidy plošně na půlku těla dvakrát denně. Kortikoidy mají v léčbě atopického ekzému své opodstatnění a v případě jejich používání podle doporučení lékaře většinou vedlejší účinky nehrozí.
Relativní novinkou v léčbě atopického ekzému jsou tzv. imunomodulátory. Jedná se o bezkortikoidní léky, které mohou být užitečným nástrojem ke zvládnutí jak akutní, tak chronické fáze ekzému. Tyto přípravky ovlivňují poruchy imunitního systému a snižují produkci imunoglobulinů (IgE), které představují zprostředkovatele atopické reakce. Při místním podávání se jen minimálně vstřebávají do krve, proto nepůsobí celkové nežádoucí reakce. Podle výsledků klinických studií, které byly představeny letos v květnu na Evropském dermatologickém průzkumu ve Vídni, by měly být imunomodulátory použity vždy, když se po úvodní léčbě kortikoidy opět objeví příznaky atopického ekzému. Tato léčba je v České republice dostupná, nicméně zatím není příliš využívána. Na vině je několik faktorů, jedním z nich je nízká informovanost pacientů a také několikanásobně vyšší cena oproti kortikoidním přípravkům. Nákladovost na jednoho pacienta ale v důsledku této léčby v porovnání s hormonálními přípravky vyšší není. Po zvládnutí akutní fáze atopie se totiž používá k udržení dobrého stavu kůže menší množství léků, než by bylo zapotřebí k léčbě znovuvzplanutí akutní fáze atopického ekzému.
(jan)