V dnešní době je zhruba 20 % žen v mladém věku postiženo alergií, případně atopií či astmatem. Uvedené potíže se navíc u mnoha z nich projeví až s těhotenstvím, proto je také diagnóza alergie nejčastější přidruženou chorobou budoucích či kojících matek. Nelze se tak divit obavám, zda léčba alergie neohrozí je samotné či jejich miminko.
Nečekaná potíž
V těhotenství narůstá u žen objem cirkulující krve a dochází k překrvení cév nosní sliznice, ke zvýšené sekreci z nosu apod. To vše se děje v důsledku hormonálních změn. A právě v tomto období je také mnohdy poprvé stanovena diagnóza alergie. V případě astmatu jsou nemocné vyšetřeny pro narůstající dušnost, která však bývá často nejprve přičítána rostoucímu bříšku.
Beze strachu
U atopie, tedy atopické dermatitidy, je základem terapie tzv. lokální léčba ve formě mastí. Těhotné a kojící ženy se nemusejí obávat vedlejších účinků na plod, neboť léky se vstřebávají místně, tedy kůží. Taktéž u astmatu inhalační léky neohrožují dítě v děloze, neboť se do krevního oběhu a poté do placenty vůbec nedostávají.
A co antihistaminika?
Mnoho žen se často bojí užívat léky tlumící alergickou reakci (tzv. antihistaminika) a tím pádem omezující i příznaky nemoci. Těmi jsou nejčastěji vodová rýma, kašel, svědění, kopřivka, pálení očí atd. Obavy jsou ale zbytečné, protože:
- se jedná o velice důležité a dostatečně bezpečné léky pro každého alergika,
- jen minimální množství účinné látky projde do mateřského mléka, tudíž není třeba se obávat ani kojení,
- tyto léky nepoškozují plod,
- není důkaz, že by způsobovaly vývojové vady.
Ačkoli sezónní alergie ani atopie neohrožují zdravotní stav, mohou být velmi nepříjemné pro těhotné ženy a kojící matky. Na základě aktuálních vědeckých studií jsou však léky běžně užívané na alergie bezpečné jak pro ženu, tak i pro plod či kojeného novorozence.
(jakr)
Zdroj: Canadian Family Physician, Le Médecin de famille canadien Vol 56: May, May 2010.