#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Léčba pylové alergie pomocí imunoterapie: v jaké části sezóny je možné ji zahájit?

V terapii pylové alergie se užívají dva druhy přístupů – režimová opatření a farmakologická léčba (pomocí léků). V celkovém managementu respirační alergie má svoje výjimečné a nezastupitelné místo tzv. hyposenzibilizace neboli alergenová imunoterapie (AIT), která jako jediná odstraňuje příčinu alergie. Jak konkrétně tato terapie probíhá? V jaké části pylové sezóny je vhodné s AIT začít?

Alergenová imunoterapie jako příčinná léčba

Alergenová imunoterapie (hyposenzibilizace,) je jedinou terapií řešící přímo příčinu alergie. Zasahuje do mechanismu nežádoucí alergické reakce a „překlápí ji na zdravou stranu“. Spočívá v podávání alergenu do těla v definované dávce a tělo pacienta si tak na něj „zvykne“. Podává se buď ve formě tablety či roztoku pod jazyk, nebo injekčně (do paže). Kromě zmírnění příznaků je důležitá také preventivní úloha této léčby. Díky ní se totiž snižuje frekvence vzniku přecitlivělosti na další alergeny a také je menší pravděpodobnost, že dojde ke zhoršení vlastní nemoci nebo k přechodu alergické rýmy do astmatu. Tato okolnost je důležitá hlavně u alergické rýmy, kdy alergenová imunoterapie jako jediná léčba snižuje riziko přechodu onemocnění do astmatu.

Kdy je vhodné léčbu zahájit 

Terapie se většinou zahajuje několik měsíců před sezonou kvetení dané rostliny, která alergikovi vadí. Přesné schéma záleží na konkrétním léčivu, které lékař po dohodě s pacientem vybere. U některých AIT léčiv je obecně potřeba dostatečný čas na tzv. nastoupání, protože pacient nejprve užívá skutečně velmi malou dávkou alergenu, která se postupně zvyšuje. U jiných to ovšem neplatí a léčba se zahajuje bez tzv. nastoupání.  

Z důvodu bezpečnosti léčby se alergenová imunoterapie nezahajuje v pylové sezoně. Pacient má dost pylu v okolním prostředí, trpí příznaky rýmy nebo astmatu, a pokud bychom mu terapií ještě přidali do těla další nečekané množství alergenu, nijak by mu to neprospělo. V sezoně je proto vhodné pouze pokračovat v udržovací léčbě a množství alergenu nijak nezvedat. Další variantou je také zahájit léčbu po sezoně, což je u některých přípravků nejvhodnější způsob zahájeni alergenové imunoterapie – například u trav na podzim nebo u stromů v létě.

Kdy lze očekávat výsledky alergenové imunoterapie 

U alergenové imunoterapie je nutné, aby pacient přesně dodržoval nastavenou léčbu. Nejjednodušší z hlediska užívání a podávání léčby jsou tablety, které lze jednoduše skladovat, na rozdíl od kapek. Pacient užívá tablety jednou denně. Na injekční aplikace je potřeba docházet k alergologovi v přesně určených termínech a také v případě domácí léčby je nezbytné pravidelné, většinou každodenní dávkování. Pokud pacient často zapomíná, terapie je mnohem méně účinná, nebo dokonce zcela bez účinku. Tím vzniká začarovaný kruh, protože alergik ztrácí zájem o další spolupráci.

U zhruba dvou třetin nemocných s alergickou rýmou dochází k podstatnému zmírnění příznaků již po dvou až třech měsících imunoterapie. Výraznější a potenciální preventivní efekt je však možné očekávat jen u delší léčby. Obecně platí, že by terapie měla trvat minimálně tři až pět let.

Když se ani po této době efekt léčby nedostaví, je potřeba zvolit jiný lék nebo léčbu ukončit. Někteří pacienti se díky alergenové imunoterapii zbaví obtíží na dlouhou dobu nebo navždy, u jiných se příznaky objeví znovu. Pak je možné imunoterapii opakovat.

V léčbě je vhodné pokračovat tři až pět let, jedná se tedy o dlouhodobý proces, který trvá velkou část roku. Je proto vždy nutné zvážit, zda budu mít dostatek času a trpělivosti terapii absolvovat. Vzhledem k tomu, že jde o jedinou příčinnou léčbu a taky jedinou léčbu s potenciálním preventivním efektem, je nutno ji zvažovat u každého pacienta s respirační alergií. Díky AIT dochází také k výraznému snížení spotřeby úlevových léků (antihistaminik, inhalátorů, kapek do očí a nosu a podobně).

Komu nelze AIT doporučit  

Specifickou alergenovou imunoterapii nepodáváme pacientům se závažnými nemocemi (nekontrolované astma v posledních třech měsících před zahájením léčby, imunologická onemocnění, kardiovaskulární, psychiatrická a onkologická onemocnění, chronické infekce, aktivní autoimunitní onemocnění neodpovídající na léčbu). Také je potřeba dát pozor u injekční formy při užívání ACE inhibitorů a beta-blokátorů (léky na tlak). V těhotenství se léčba nezahajuje, ale je možné v ní pokračovat, pokud byla zahájena již dříve. Alergenovou imunoterapii je nutné přechodně přerušit při aktivním infekčním onemocnění nebo při poranění v dutině ústní (zubařský zákrok), pokud je podávaná ústně.

Hyposenzibilizace může mít vzácně nežádoucí účinky tak jako každá léčba. Patří k nim zejména nepříjemný pocit v ústech po tabletě a roztoku nebo vyrážka, také však může výjimečně dojít ke vzniku anafylaktické reakce (toto riziko se týká více injekční než podjazykové formy léčby, u které je velmi nízké). Proto je nutné aplikovat první dávku léku u podjazykové formy v ordinaci lékaře a poté setrvat v čekárně alespoň 30 minut. Naproti tomu se injekční léčba aplikuje jenom ve zdravotnickém zařízení.

(jane)

Zdroj: https://www.tribune.cz/clanek/42967-specificka-alergenova-imunoterapie-dnes

Zaregistrujte se zdarma
k odběru zpravodaje