Součástí našich životů se pomalu stává povědomí o existenci globálních klimatických změn. Rovněž si začínáme zvykat na skutečnost, že důsledky těchto změn ovlivňují naše životy a tento vliv bude stále větší. Naše republika rozhodně nepatří mezi nejvíce postižené části naší planety, ale i v malé a relativně klidné české kotlině se důsledky těchto změn začínají projevovat.
Právě počasí je jedním z nejdůležitějších a nejvlivnějších faktorů, který udává charakter celé pylové sezony. Každý rok je více či méně specifický. Liší se množstvím srážek, teplotami, větrností, ale právě i délkou a charakterem jednotlivých ročních období. V důsledku globálního oteplování dochází v jednotlivých klimatických pásech k postupnému růstu teplot a úbytku srážek. Přesně tak, jak to můžeme sledovat v současnosti i u nás. Právě toto oteplování s sebou nese i některé jevy, které jsou nepříznivé zejména pro alergiky. Postupně může docházet k prodlužování sezony senné rýmy a trávy mohou v budoucnu kvést od časného jara až do pozdního podzimu. Nelze vyloučit ani možnost masivního rozšíření plevelů, jejichž pyl často bývá velmi agresivní.
Současné počasí život alergikům příliš neusnadňuje. Teplé počasí a nízké srážkové úhrny způsobují rychlejší dozrávání a uvolňování pylových zrn a tím pádem i nezvykle dlouhá a intenzivní pylová období. Suché a větrné počasí je zase jako stvořené pro šíření pylů. V ovzduší se tak vyskytují ohromné koncentrace alergenů a pylová zrna (obzvláště stromová) jsou větrem zanášena mnohdy i několik kilometrů daleko od své mateřské rostliny.
Při nedostatku častých srážek nedochází k potřebnému „pročištění“ vzduchu. Pylová zrna totiž bývají deštěm spláchnuta a jejich koncentrace v ovzduší prudce klesá. Stejně tak příznivý může být rovněž ranní déšť, který způsobí pozdější otevření květů trav a bylin. Pokud déšť přetrvává, množství pylů v ovzduší je razantně nižší. Chladnější a vlhčí počasí způsobuje pomalejší dozrávání pylových zrn v pylových váčcích. Kromě toho mají pyly schopnost vázat na svém povrchu vlhkost, čímž se stávají těžšími. Někdy dochází ke spojování povrchů jednotlivých zrn. Vzniklé shluky pak svojí váhou padají k zemi.
Na druhou stranu ale ani déšť nemusí být vždy dobrým sluhou. Před bouřemi dochází díky vysoké vlhkosti vzduchu ke změnám uvnitř pylových zrn a k následnému prasknutí jejich obalu. To vede k uvolnění stovek škrobových částic, které na sobě nesou pylové alergeny. Alergeny mají schopnost navázat se ve vzduchu na uhlíkové částice pocházející ze zplodin dieselových motorů a v důsledku toho mohou být snadněji vdechnuty. Tento jev má neblahé dopady zejména na obyvatele měst.
(kros)