Crohnova nemoc patří spolu s ulcerózní kolitidou k takzvaným nespecifickým střevním zánětům. Jsou to zánětlivá onemocnění trávicí trubice s neznámou příčinou vzniku. O co je ale záhadnější příčina nemoci, o to může být horší její průběh.
Jen infekce nestačí...
Jejich podstatou je imunitní reakce u pacientů s dědičnou vlohou, kdy dochází k reakci proti vlastnímu střevu. Reakce bývá spuštěna patrně bakteriální infekcí, která ale není pro vznik tohoto onemocnění jediným faktorem. Tyto záněty se liší od střevních zánětů se známou příčinou, jako například průjmová onemocnění způsobená bakterií salmonelou nebo shigellou nebo viry.
Střevo může onemocnět celé
Crohnova choroba postihuje celou trávicí trubici od úst po konečník, ale umístění v ústech a jícnu je poměrně vzácné. U 20 % pacientů je postiženo pouze tenké střevo, u 20 % pouze střevo tlusté a u dalších 30 % je střevo postiženo v celé své délce. Ve 30 % je postižen pouze konečník.
Typické pro tuto chorobu je, že postihuje střevo pouze v určitých ohraničených, nesouvisejících úsecích. Úseky mezi nemocnými částmi jsou zcela zdravé. Crohnova choroba postihuje střevo zánětem do hloubky, v celé šíři jeho stěny, a proto vzniká sklon ke tvorbě píštělí a abscesů. Píštěle jsou spojky mezi střevem a dalšími orgány, mohou spojovat jednotlivé střevní kličky mezi sebou nebo střevo a kůži, močový měchýř či pochvu. Abscesy jsou dutiny vyplněné hnisem, které mohou vznikat v celém těle, nejčastěji však mezi střevními kličkami, v břišní dutině, okolo konečníku, ale také v hýžďovém svalu, ve stěně břišní, a mohou být prvními příznaky Crohnovy nemoci.
Zrádná neprůchodnost
Vzhledem k tomu, že zánět prochází celou střevní stěnou a má sklon k jizvení, dochází k zúžení průsvitu střeva, a to může vést ke střevní neprůchodnosti. Střevní kličky mají také tendenci se vlivem zánětu slepovat a tvořit srůsty s další možností zúžení. Onemocnění se projevuje bolestmi břicha, průjmy s krví i bez krve, hubnutím, teplotami. Může se přidružit i mimostřevní postižení – kloubů, kůže, jater, ledvin, srdce, plic, cév. Léčba je komplexní, spočívá v tlumení zánětu a v dietních opatřeních. Onemocnění je charakteristické vzplanutími střídanými s obdobími klidu. Je vleklé, většinou celoživotní. Při použití nových léčebných možností je však dnes prognóza většinou optimistická.
(van)