Pylová sezóna u nás každoročně probíhá zhruba od února do října. Po jejím skončení pociťují pacienti trpící pylovou alergií alespoň částečnou úlevu od příznaků. Před provedením některých testů (např. níže zmíněných kožních prick testů) je nutné vysadit léky tlumící alergickou reakci (antihistaminika, kortikoidy). Pacient by měl být navíc bez akutních příznaků alergie. I proto je vhodné alergologa navštívit právě na podzim. Do jara tak bude dostatek času na provedení veškerých vyšetření nutných k naplánování léčby na příští sezónu.
Co odhalí anamnéza
Velmi důležitou, ne-li vůbec nejdůležitější součást alergologického vyšetření představuje anamnéza. Jde v podstatě o rozhovor pacienta s lékařem, během kterého alergolog získá všechny potřebné informace o potížích a příznacích pacienta. Její zpracování někdy probíhá i formou dotazníku. Díky cíleně a pečlivě odebrané anamnéze lékař například dokáže odlišit alergii od infekce. Anamnéza mu také napoví, jaký alergen může být za pacientovy obtíže zodpovědný.
Pro alergologa je obzvlášť důležité zjistit následující informace:
- Popis příznaků alergie, kdy se objevují (sezónně/celoročně) a kdy je pacient pozoroval poprvé. Také co je způsobuje (potraviny, léky, hmyzí bodnutí, kontakt se zvířaty), jak rychle se projeví a jaké bývají reakce na případnou léčbu.
- Celkový zdravotní stav pacienta (jiná předchozí nebo současná onemocnění, užívání léků).
- Průběh porodu, délka kojení, tolerance umělé výživy, nemocnost v dětství i v posledních letech.
- Výskyt alergického onemocnění (astmatu, alergické rýmy, atopického ekzému, kopřivky) v rodině (u rodičů, sourozenců, dětí).
- Reakce na předchozí očkování.
- Prostředí, ve kterém pacient žije: ve městě / na venkově, v rodinném domě / panelovém bytě. Alergolog se ptá na případný výskyt plísní, používání koberců a záclon, kontakt s domácími zvířaty, v čem pacient spí (peří, matrace), květiny v domácnosti.
- Pracovní prostředí / škola, trávení volného času.
- Stravovací návyky.
- Pasivní nebo aktivní kouření.
Kožní testy
K potvrzení alergenu odpovědného za vznik alergické reakce slouží kožní prick testy. Na očištěnou pokožku předloktí se nanesou na fixou označená místa kapky obsahující jednotlivé alergeny. Lékař poté naruší povrch kůže v místě kapky krátkým hrotem a asi po 1 minutě odsaje kapky tampónem. Po 15 minutách se provede odečet výsledku, přičemž pozitivní reakce se projeví vznikem zarudlého pupenu o průměru ≥ 3 mm.
Ke stanovení diagnózy atopického ekzému lze využít atopické epikutánní (na povrchu kůže) testy. Provádí se nejčastěji na zádech, kam se přilepí hliníkové nebo plastové komůrky obsahující alergen. Nechají se připevněné 48 hodin, poté se sejmou a provede se odečet. Pozitivní reakce se opět projeví vznikem zarudlého pupenu.
Vyšetření specifických IgE protilátek v krvi
Tzv. specifické IgE protilátky v krvi, jejichž koncentrace bývá typicky zvýšená právě při alergických reakcích, se stanovují laboratorní vyšetřovací metodou. Provádí se zejména, pokud nelze provést kožní testy (např. pro vysoké riziko anafylaktického šoku) či vysadit antihistaminika/kortikoidy, dále u pacientů s rozsáhlým kožním onemocněním či u velmi malých dětí a těhotných. Výsledek odráží ale spíše senzibilizaci než skutečnou alergii, tzn. určitou pohotovost imunitního systému reagovat na daný alergen.
Spirometrie
Spirometrie je základním funkčním vyšetřením plic a dýchacích cest. Informuje lékaře zejména o přítomnosti obstrukce (zúžení) dýchacích cest a umožňuje mu tak stanovit diagnózu astmatu. Provádí se nejen u pacientů s dušností či dlouhodobým kašlem, ale preventivně i u alergiků, kteří dýchací obtíže nemají.
Vyšetření probíhá obvykle vsedě. Pacientovi se na nos připevní kolíček, do úst vloží náustek a skrze něj pak dýchá. Aby bylo vyšetření úspěšné, musí se pacient následně pod vedením sestry několikrát usilovně nadechnout a vydechnout. Přístroj zaznamenává objem vdechnutého a vydechnutého vzduchu, výdechovou rychlost a další parametry. Výstupem vyšetření je graf s křivkou a zaznamenanými hodnotami, podle kterých dokáže lékař určit, zda se jedná o obstrukci, či nikoliv.
(mafi)
Zdroje:
- Liška M. Vyšetřovací metody v alergologii. Postgraduální medicína 2012, 14 (2): 214–220. Dostupné na https://adoc.tips/vyetovaci-metody-v-alergologii.html.
- https://www.pylovasluzba.cz/novinky/podzimni-testovani-aneb-boj-s-alergii-startuje-504
- http://www.kardiologie-sro.cz/vysetreni/spirometrie/