Lidský organizmus se každodenně musí bránit mnoha nepříznivým vlivům. Slouží mu k tomu celá řada mechanizmů. Jsou to jednak mechanické bariéry kůže a sliznic, dále chemické a imunologické působky v sekretech, které kůži a sliznice pokrývají, a nakonec imunitní reakce.
Od poškození k zánětu
Ať už je poškození, jaké chce – mechanické, chemické, termické, infekční –, vede vždy k podobné konečné reakci, kterou je zánět. Podstatou zánětu je soustředění nápravných dějů do místa poškození. Putují tam buňky imunitního systému, bíle krvinky, rozšiřují se cévy, zvyšuje se prokrvení, dochází k přestavbě tkáně. Navenek se tento proces projevuje zduřením postižené tkáně, bolestí, zarudnutím a někdy poruchou funkce postiženého orgánu. Zarudnutí je tedy univerzálním projevem zánětu. Červenou barvu způsobuje zvýšené prokrvení.
Zčervenat lze díky zánětu i námaze
Kromě zánětu může být prokrvení zvýšeno také fyzikálními, toxickými a hormonálními vlivy. Po příchodu ze zimy do tepla zčervenáme, protože dojde k rozšíření cév v kůži vlivem tepla. Při námaze zčervenáme, protože se cévy rozšíří vlivem adrenalinu. Při emocích se děje něco podobného. Také hormony ovlivňují cévní reaktivitu. K rozšíření drobných kožních cévek může dojít vlivem ženských pohlavních hormonů. Některé nádory produkují hormony, které vyvolávají vzestup tlaku a zrudnutí.
Histamin v roli strůjce zarudnutí
Zarudlé skvrny na kůži a sliznicích provázejí také celou řadu infekčních nemocí. Jsou to různé vyrážky, například při spále, zarděnkách, spalničkách a dalších infekčních nemocech. Jejich podkladem je opět rozšíření cév spojené se zánětem. Podstatou alergických reakcí je uvolnění histaminu do okolní tkáně. Tam jeho vlivem dojde k rozšíření cév. Navenek se tento děj projeví opět zarudnutím.
Zarudnutí má tedy mnoho příčin a ne vždy je jeho podkladem alergická reakce.
(van)