Pacienti alergičtí na roztoče mohou mít i vážné reakce po požití některých potravin. Zkřížené reakce jsou známy zejména na mořské plody – korýše, měkkýše a kroužkovce. Anafylaktická rekce se však může rozvinout i při požití jídla kontaminovaného roztoči samotnými.
Takové reakce mívají většinou pacienti s aktivně se projevujícím alergickým onemocněním, kteří jsou současně alergičtí na kyselinu acetylsalicylovou (acylpyrin). Vyvolavateli jsou jak domácí, tak skladoví roztoči. Jejich hlavním zdrojem je v těchto případech většinou pšeničná mouka.
Brazilští autoři popisují případ anafylaxe po požití kukuřičné mouky. Osmnáctiletá dívka dostala poté, co snědla polentu připravenou z kukuřičné mouky, prudkou reakci. Zvracela, měla křeče v břiše, byla dušná, kašlala a na kůži se jí objevila kopřivka. Byla přijata do nemocnice, po léčbě příznaky ustoupily a pacientka byla za 6 hodin propuštěna. Po pěti dnech byla podrobně vyšetřena. Udávala mírné příznaky celoroční rýmy a v minulosti jedenkrát prodělala alergickou reakci – kopřivku po podání kyseliny acetylsalicylové. Dva roky před současnou příhodou prodělala podobnou, ale mírnější reakci, příčina nebyla objasněna. Pravděpodobně to bylo také po požití jídla připraveného z kukuřičné mouky.
Pacientka podstoupila rutinní alergologické kožní testy na běžné inhalační a potravinové alergeny, které byly všechny negativní. Silně pozitivní byla kožní reakce na 3 druhy roztočů. Tyto výsledky ukázaly, že možnou příčinou reakce byla kontaminace mouky roztoči. Vzorky mouky, kterou pacientka použila k přípravě polenty, byly odeslány k odborné expertize. Ukázalo se, že obsahuje značné množství roztočů. Zabalená mouka z obchodu žádné roztoče neobsahovala.
Podobných reakcí bylo v literatuře popsáno již několik. Ukazuje se, že v těchto případech není alergenicita (schopnost vyvolat reakci) roztočů zničena ani tepelnou úpravou. Popsaný případ je dalším důkazem toho, že při anafylaktické reakci z neobjasněné příčiny je nutno brát v úvahu i tuto možnost. Proto je nutné se na ni cíleně pacientů ptát a také reakci na roztoče v těchto případech zařadit do souboru rutinně používaných testů.
Z vlastní praxe dokládáme případ pacienta alergického na roztoče, který trpěl opakovaně otoky dutiny ústní z nejasných příčin. Byl úspěšně léčen alergenovou „desenzibilizací“ roztočovým alergenem a současným preventivním podáváním léků proti alergii. Nabízí se spekulace, že tyto reakce byly vyvolávány opakovaným požitím potravin kontaminovaných roztoči.
(van)
Zdroj: Bernd, LAG, Allergy 2001;56.