Jarní období jako vrchol sezóny stromové alergie
Alergie na pyly stromů patří (stejně jako na pyly trav a plevelů) mezi inhalační alergie se sezónním průběhem. Koncentrace pylových zrn v ovzduší souvisí mimo jiné s teplotou a vlhkostí vzduchu, jeho znečištěním či povětrnostními podmínkami, v nejvyšší míře nás potrápí za suchého a větrného počasí. Po dešti naopak může výskyt těchto pylů poklesnout. Stromy typicky kvetou v jarním období. Pylová sezóna začíná v únoru kvetením lísky, postupně rozkvetou olše a následně bříza, hlavní alergen tohoto období, která kvete až do května. Ovšem z alergologického hlediska jsou významné i jiné stromy, např. dub, buk a jasany.
Zároveň není výjimkou, že olše a lísky rozkvetou při teplejším počasí již v polovině ledna. Ve vyšších nadmořských výškách naopak bývá pylová sezóna oproti níže položeným oblastem opožděna.
Jak se alergie na pyly stromů projevuje?
Příznaky stromové alergie pozoruje dotyčný jedinec již během několika minut po kontaktu s alergenem. Standardně se projevují jako tzv. alergická rýma, která může zahrnovat následující symptomy:
- nosní – vodnatá sekrece z nosu, kýchání, svědění patra a nosu, pocit ucpaného nosu, porucha čichu,
- oční – slzení, svědění, otoky víček, zarudnutí spojivek,
- dechové – dráždivý suchý kašel, sípání, dušnost (projevy astmatu),
- kožní – kopřivka, ekzém,
- celkové – únava, obtíže se spánkem, bolesti hlavy.
U alergika se mohou objevit příznaky i po kontaktu s jiným alergenem než s tím, proti kterému si v minulosti vytvořil specifické protilátky. Tato situace může nastat v případě, pokud jsou si dva alergeny strukturálně podobné (tzv. homologní). Pacient alergický na břízu pak může mít alergickou reakci např. po konzumaci jablka.
Komplexní léčba stromové alergie
Prvním krokem v léčbě alergie na pyly stromů jsou tzv. režimová opatření, která vedou k omezení kontaktu s daným alergenem. Odborníci doporučují si během pylové sezóny často omývat obličej a mýt vlasy po pobytu v přírodě, neotvírat okna na delší dobu, případně větrat jen brzy ráno či používat pylové sítě do oken.
V současnosti užívá většina alergiků tzv. symptomatické léky, které ulevují od příznaků alergie, ale neléčí ji. Široce užívaná jsou zejména antihistaminika. Dostupná jsou ve formě tablet, očních kapek či nosních sprejů. Další skupinou léčiv jsou kortikosteroidy, které působí protizánětlivě. Dostupné jsou ve formě kapek a sprejů. Lokálně lze do očí a nosu aplikovat i tzv. kromony.
Z dlouhodobého hlediska je nejúčinnější tzv. specifická alergenová imunoterapie. Na rozdíl od léčby symptomatické cílí přímo na příčinu alergie, kterou léčí a jako jediná má taky preventivní efekt. Spočívá v dlouhodobém a pravidelném podávání příčinného alergenu a jejím cílem je navodit jeho imunologickou toleranci. Jinými slovy, alergik si postupně na alergen zvykne, dojde u něj ke zmírnění projevů či k jejich úplnému vymizení. Alergenová imunoterapie navíc působí i jako prevence rozvoje astmatu.
Alergen, u některých léčiv i směs alergenů, se podává buď injekčně, nebo častěji ve formě roztoku či tablety pod jazyk. Konkrétně v případě alergie na pyly stromů je i možné navodit toleranci na jeden, např. břízový alergen a díky homologii pak pacient toleruje nejen pyl břízy, ale i olše, habru, lísky, dubu či buku. Léčbu není vhodné zkracovat, měla by být dlouhodobá. Doporučuje se ji zahájit mimo pylovou sezónu, k dosažení maximální účinnosti je však nutné s ní pokračovat i během sezóny. Pokud jste se tedy začali léčit na podzim roku 2020, požádejte svého alergologa o další, „jarní“ dávku alergenu. Díky tomu budete chráněni a míra úspěšnosti vaší léčby bude ještě vyšší.
(mafi)
Zdroje:
https://www.nzip.cz/clanek/367-pylove-alergie-spoustece-a-priznaky
https://www.nzip.cz/clanek/452-pylove-alergie-lecba
https://www.pylovasluzba.cz/alergenova-imunoterapie
Kalabusová B. Alergie na pyly. Praktické lékárenství 2015. 11 (3): 86–88. Dostupné na https://www.praktickelekarenstvi.cz/pdfs/lek/2015/03/02.pdf.