Veterinář by měl být z titulu svého povolání vůči zvířecím alergenům imunní. Že to tak nemusí být vždy, dokazuje následující kuriózní případ italského zvířecího doktora.
Autoři ve své studii popisují případ šestačtyřicetiletého veterináře s třináctiletou praxí, který kromě klasické senné rýmy netrpěl žádným druhem alergie. A tak mu v profesi nijak nepřekážela.
Ovšem jen do doby, kdy se dostal do kontaktu se psím mlékem: Poté se u něj okamžitě objevila kopřivka. Vyrážku měl na celých pažích, navíc se u něj rozvinuly akutní příznaky senné rýmy – ucpaný nos, vodnatá rýma, svědění.
Psí mléko jako alergen
Tyto obtíže se potom objevily vždy, když během operací nebo císařského řezu přišel do styku se psím mlékem. Reakce se objevovaly i po vyšetřování březích fen nebo štěňat mladších třiceti dnů, která byla v té době kojena. Za další dvě hodiny ale nebylo po příznacích nikdy ani stopy.
Zajímavé přitom bylo, že se tato alergická reakce neobjevila, když došlo ke kontaktu se psími slinami či jinými tělními tekutinami nebo třeba srstí. Ani při kontaktu s mléky jiných živočichů (krávy, kočky, morčata, králíci) obtíže neměl. Nakonec situaci řešil šalamounsky: výkony, při kterých se obtíže objevovaly, přenechal spolupracovníkům. Přesto ale chtěl vědět, proč ho psí mléko tak dráždí.
Veterinář pod drobnohledem alergologa
Při alergologickém vyšetření měl pozitivní kožní testy na pyl drnavce, trav, olivovníku, na roztoče, kočičí epitelie a neředěné psí mléko. Testy standardními psími, krysími, myšími, králičími, morčecími, křeččími, koňskými a kozími alergeny byly negativní. Autoři provedli kontrolní kožní testy s neředěným psím mlékem pěti jiným veterinářům, u všech ale byly negativní.
"Náš" pacient tedy podstoupil další vyšetření – provokační test. Během císařského řezu u březí feny mu byly záměrně potřísněny ruce jejím mlékem. Očekávaná alergická reakce se dostavila i tentokrát: do patnácti minut se u něj vyvinuly popisované projevy, které po čtyřech hodinách spontánně vymizely. Zároveň ale alergolog přišel na skutečnost, že veterinář není zvyklý používat při vyšetřování zvířat rukavice. U tohoto případu je tedy řešení nasnadě: nezapomínat na tuto jednoduchou ochranu.
Toto je sice první případ, který popisuje alergickou reakci na psí mléko, ale o to důležitější. Až půjdete se svým čtyřnohým miláčkem příště k veterináři, můžete ho na tuto kuriozitu upozornit.
(van)
Zdroj: Caterina Foti, Contact Dermatitis 2007, 56, 169–171