Alergie je přehnaná reakce imunitního systému na alergeny (látky dráždící imunitní systém). Na vzniku alergie se do určité míry podílí i dědičnost. Ta pak způsobuje, že u dětí rodičů s alergií je vyšší pravděpodobnost jejího vzniku.
Při znalostech výskytu alergie u rodinných příslušníků můžeme určit přibližné riziko dětí rodiny:
- není-li nikdo z rodičů alergický, je riziko vzniku alergie 10 %,
- je-li první dítě nealergických rodičů alergické, zvyšuje se riziko pro další dítě na 30 %,
- je-li jeden z rodičů alergik, riziko pro dítě stoupá na 40 %,
- jsou-li oba rodiče alergiky, zvyšuje se riziko na 60 %,
- jestliže oba rodiče zcela trpí stejným alergickým onemocněním, riziko stoupá na 70 % (přitom alergie matky je pro vznik alergie dítěte významnější než alergie otce).
Riziko však hned nemusí znamenat rozvoj alergie. Podstatou dědičnosti je pouze získání určité vlohy. Na tom, jestli se projeví, se podílí řada dalších faktorů. Na vině je nezdravé životní prostředí – smog, kouření, nevhodné vytápění, nedostatečné větrání. Svůj vliv má i životní styl plný stresu, nesprávný jídelníček a nedostatek pohybu. Vychází se i z hypotéz, že alergie se objevují tam, kde v dětství neproběhly běžné dětské, zvláště střevní infekce. To znamená v extrémně čistém prostředí, s maximem dodržování hygieny. Více o tomto tématu naleznete v textu Je zvýšená hygiena příčinou zvýšeného výskytu alergií? na www.pylovasluzba.cz
Může se stát i to, že dědičný základ "přeskočí" jednu generaci. Pak se alergie projeví až u vnuků nebo pravnuků. Pozornosti odborníků neujde ani souvislost pohlaví a alergií – ukazuje se totiž, že jí více trpí chlapci než dívky. Výzkumem genetiky alergií se v současnosti zabývá mnoho vědeckých skupin. Hledají se geny odpovědné za rozvoj alergických reakcí. Řadu z nich se podařilo v nedávné době objevit. Na základě jejich znalostí pak budeme moci lépe porozumět samotnému mechanismu vzniku tohoto onemocnění.
(nes)