Co může učitel udělat pro zdraví svých žáků a jak jim může pomoci? Nejprve se musí dobře informovat, kteří žáci mají alergii nebo astma. Musí se zeptat rodičů nebo žáka, jaké jsou varovné první projevy jeho alergické reakce nebo astmatického záchvatu. Měl by se je naučit rozpoznat.
Každý žák by měl učiteli odevzdat lékařem vypracovaný písemný plán léčby zhoršení astmatu nebo těžké celkové alergické reakce (anafylaxe) a učitel by měl vědět, které léky a jak má dítěti podat jako první pomoc a kdy má volat lékařskou první pomoc.
Běžnými spouštěči alergie a astmatu ve škole jsou roztoči, prach z křídy, zvířecí chlupy a oloupané kožní buňky. Často alergickou reakci mohou odstartovat také bílkoviny ze slin a moči – a to i bez přímého kontaktu se zvířetem. Stačí, když jsou pouze uvolňované z oděvů a vlasů jejich chovatelů. Mezi běžně příčiny alergické reakce se zahrnují také silné pachy (parfémy, chemikálie, barvy, lepidla) a fyzická zátěž. Tato rizika by měl znát jak pacient, tak jeho učitel.
Učitel by měl také znát vedlejší účinky léků, které mohou ovlivnit výkonnost žáka ve výuce. Pokud tak léky na žáka opravdu působí, měl by o tom zpětně informovat rodiče. Nejčastějším vedlejším účinkem protialergické léčby je ospalost a únava.
Učitel by měl mít pochopení pro to, že se alergik může cítit unavený a odlišný od ostatních dětí. Měl by chápat, že se dítě může stydět za užívání léků a že mu může být líto, že se nezúčastní všech školních aktivit. Pokud to ale zdravotní stav dovoluje, měl by učitel žáka povzbuzovat ke všem lékařem povoleným aktivitám. Při zameškaných hodinách by měl učitel pomoci látku dohnat.
V dítěti by měl učitel vyvolat pocit důvěry a diskrétnosti, aby se dokázalo svěřit se svými pocity a včas požádat o pomoc. Učitel by také o alergických projevech měl obecně informovat celou třídu v rámci obecného vzdělávání.
Stejná nebezpečí jako žákům však hrozí také alergickému učiteli. Ten pak může tento svůj problém využít výchovně, pro demonstraci správného léčení a chování alergika. Také tím může žáky povzbudit a zbavit je obav a ostychu z užívání léků nebo z nějaké vlastní odlišnosti od ostatních. Může tak tento svůj zdravotní handicap využít pro dobrou věc a jít svým žákům příkladem.
(van)