Bronchiální neboli průduškové astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky jsou postiženy neinfekčním, alergickým zánětem, který vyvolává jejich stažení, otok sliznice a nadměrnou tvorbu hlenu. Takto vzniklé zúžení průdušek vede ke ztíženému dýchání, výdechové dušnosti, sípání, pocitům tíže na hrudi, suchému dráždivému kašli, který se objevuje zejména po námaze a nebo v noci, a ruší tak spánek a omezuje fyzickou aktivitu. Astmatický kašel může být vyvolán i silnými emocemi nebo kontaktem s alergenem, například se zvířetem.
Popsané obtíže se mohou náhle objevovat v záchvatech a také náhle mizet samovolně nebo vlivem léčby, nebo přetrvávají dlouhodobě, pokud astma není správně léčeno. Všechny příznaky se nemusí objevovat současně, někdy dominuje pouze jediný, například dráždivý kašel bez dušnosti či hvízdání. V obdobích klidu – například mimo sezonu – mohou být obtíže sotva postřehnutelné.
Kdo je astmatem ohrožen?
Na světě je okolo 100 000 000 astmatiků, v České republice postihuje astma 820 000 lidí, ale předpokládá se, že u dalších 300 000 není tato nemoc ještě rozpoznána. Každý třetí astmatik je dítě.
Zvýšené riziko pro astma je zejména v rodinách s výskytem alergického onemocnění. Pokud mají rodiče astma, mají i děti zvýšené riziko astmatu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat v prvních letech života dětem s atopickým ekzémem, a nezávisle na věku pacientům, kteří trpí alergickou rýmou. U 80 % dětí s astmatem jsou první příznaky patrné již před pátým rokem života. U 85 % dětí má jejich astma alergický podklad. Důležitou roli hraje prostředí, do kterého se dítě narodí, a způsob života. Matka by rozhodně neměla kouřit v těhotenství ani po porodu. V bytě i domě je ideální prostředí bez tabáku, prachu, roztočů a plísní. Domácí zvířata, zejména kočky, by neměly v bytě žít.
Léčba astmatu
Astma neumíme vyléčit, ale léčba astmatu by měla směřovat k úplné kontrole nad nemocí. Pacient by neměl mít žádné příznaky během dne (nejvýše dvakrát týdně), žádné omezení denních aktivit včetně fyzické námahy, žádné noční příznaky nebo probouzení pro astma, častou potřebu úlevových léků (nejvýše dvakrát týdně), normální nebo téměř normální funkci plic a žádné opakování záchvatů dušnosti.
Jen velmi malá část dětí z astmatu „vyroste“. Jsou to nejčastěji ti, kteří hvízdají pouze během nachlazení a netrpí alergií. Naopak ti, kteří jsou alergici nebo pasivní kuřáci nebo jejichž matka má astma, z astmatu většinou nevyrostou. U někoho se astma v dospívání zlepší, u někoho zhorší. Velmi malé děti se astmatu na čas zbaví, ale v pozdějším věku u nich většinou znovu propukne.
Režimová opatření
Každý astmatik by měl mít písemný plán své léčby, jaké léky brát pravidelně, co dělat při zhoršení a kdy volat lékaře.
Prvním léčebným opatřením je úprava prostředí a vyhýbání se spouštěčům záchvatů. Úhlavním nepřítelem astmatiků je tabákový kouř a znečištění ovzduší. Také silné vůně a pachy astmatiky dráždí. Někomu mohou vadit určité léky typu aspirinu a jemu podobných a potravinová aditiva, nejčastěji sulfity. Dále je třeba hlídat profesní škodliviny – alergeny, prach obsahující různé organické materiály, plísně, výpary, pachy. Mnozí astmatici jsou alergičtí na zvířata, není proto vhodné zvířata pouštět do obytných prostor, natožpak do ložnice a do postele. Vhodná je také prevence infekcí dýchacích cest a chřipky – nepobývat v době epidemií v přeplněných místnostech, včas podstoupit očkování proti chřipce.
Léky v terapii astmatu
Každý pacient má podle závažnosti onemocnění nasazeny dva druhy léků. V první řadě jsou to léky úlevové, záchranné, které slouží k zastavení astmatického záchvatu. Jejich účinek nastupuje rychle a většina z nich má krátkou dobu působení. Nejsou ale rozhodně určeny k používání pravidelnému a dlouhodobému! Nejčastěji to jsou beta-2-mimetika.
Dále se podávají léky kontrolující astma – preventivní, protizánětlivé. Užívají se pravidelně každý den a dlouhodobě. A to i v době, kdy pacient nepociťuje žádné příznaky astmatu. Léčí zánět probíhající v astmatických průduškách, a tak brání vzniku a opakování záchvatů dušnosti a sípání.
Na jejich podávání nevzniká návyk nebo závislost ani po mnoha letech jejich užívání. Preventivní léky dlouhodobým účinkem snižují v dýchacích cestách otok sliznic a hojí zánět. Nejúčinnějšími takovými léky jsou inhalační steroidy, u dětí to mohou být i antileukotrieny.
Nejčastější chyby v léčbě astmatu
- Astma není správně diagnostikováno, a není tedy vůbec léčeno.
- Léčba není dostatečně intenzivní, jsou podávány nízké dávky nebo nevhodné léky.
- Pacientovi nebyla léčba dostatečně vysvětlena a nemá plán a neumí zvládat akutní stavy.
- Pacient nebo jeho rodiče neovládají správnou techniku inhalace předepsaného léku.
- Pacient a jeho rodina nespolupracují s lékařem, léky nepodávají nebo je podávají nepravidelně, a nerespektují ani další doporučení, jako je nekouření a odstranění alergenů z domácího prostředí (nejčastěji zvířat).
Vzplanutí astmatu
Pokud i při pravidelné léčbě dojde k vzplanutí astmatu, nesmí pacient jeho příznaky podcenit. Při prvním náznaku zhoršení astmatu (ztížené dýchání, kašel, noční probouzení) musí jednat podle osobního plánu a užít okamžitě úlevový lék s rychlým nástupem účinku, odejít z místa vzniku obtíží, opakovat užívání úlevového léku, pokud dušnost neustoupí. Je-li léčba neúčinná, užít kortikoid v tabletách nebo u malého dítěte v čípku. Pokud se příznaky zhoršují, je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Pozornost je třeba věnovat situaci, kdy je nutné používat rychle účinný lék každodenně. Znamená to, že je nutné zvýšit nebo změnit podávaný preventivní lék, který ke kontrole astmatu evidentně v této situaci nestačí. Jestliže je nutné užít rychle účinný lék k zastavení astmatického záchvatu častěji než čtyřikrát během jednoho dne, je třeba rychle vyhledat lékařskou pomoc.