Nejvíce je alergie na pyly trav, pak stromů
Pociťujete každoročně na jaře nápor pacientů s alergií?
Ano, je to každý rok stejné, pacientů během sezóny přibude, obecně je nejvíce alergiků na pyly. Řada z nich chce předepsat úlevové léky, na které jsou zvyklí, plus je více kontrol, někteří pacienti se zhorší v danou sezónu. Duben, květen a červen máme vždy nápor.
V březnu ne?
V únoru a březnu sice začíná sezóna, ovšem intenzita pylů těchto časněji kvetoucích stromů, jako je olše a líska, je nižší.
Dokážete odhadnout, jak velké množství tzv. stromových alergiků ve své lékařské praxi máte?
U nás je určitě nejvíce trávových alergiků, jde řekněme o 80 % všech pacientů s alergiemi. Druhou nejpočetnější skupinou jsou pacienti alergičtí na pyly stromů, těch je zhruba polovina.
Úplně to nevychází do 100 %, platí tedy, že se jednotlivé alergie překrývají? Tedy řada pacientů alergických na pyly trav má také alergii na pyly stromů?
Ano, je to běžné, pacienti jsou tzv. polysenzibilizovaní, tedy mají prokázanou přecitlivělost na více alergenů. Tzv. monosenzibilizace, která se striktně váže na jeden alergen, se objevuje jen zhruba u čtvrtiny alergiků.
V pylové sezóně odjet do subtropů
Do jaké míry hraje při projevech alergie roli počasí v daném konkrétním roce? Například letošní začátek jara byl velmi suchý a také letos dost foukal vítr.
Myslím, že letos je to stejné jako všechny předchozí roky. Naopak se letos vracíme do normálu po období covidu. Třeba loňský rok, pokud jde o alergii na pyly stromů, nebyl tak dramatický, což si vysvětlujeme tím, že lidé nosili všude respirátory, všechno bylo zavřené.
Respirátory hrají natolik významnou ochrannou roli?
Respirátory jsou paradoxně jedním z nejúčinnějších bariérových prostředků. V rámci naší kliniky už jsme prosazovali před covidem, aby alergici nosili respirátory FFP2. Pacientům – hlavně astmatikům – jsme je doporučovali minimálně na nějaké intenzivnější venkovní aktivity, jako je běh, což se docela ujalo.
Ale obecně není k nošení respirátorů venku vůle, lidem je to trapné a omezuje je to. Ale jde o super účinný způsob, jak ochránit nos a průdušky proti alergenu. Když to ještě zkombinují s tím, že ráno sednou do auta, tím dojedou do garáže u práce, pak výtahem do kanceláře, mají minimum potíží.
Ovšem to se asi moc nelíbí tělovýchovným lékařům nebo ekologům. Doporučujete ještě nějaké jiné preventivní opatření?
Na doma má smysl si koupit čističku vzduchu, jen je důležité si dobře spočítat konkrétní rozměry v místnosti a adekvátně podle toho vybírat přístroj.
Anebo, což je velmi efektivní řešení, je možné v té největší pylové sezóně odjet řekněme na dva týdny k moři do subtropů, na jih Evropy nebo třeba na Kanárské ostrovy.
Ostatní režimová opatření, která vyplývají z předpovědí počasí i koncentrace pylů v ovzduší (například uzpůsobení času procházek a větrání atd.), fungují spíše teoreticky. Tyto předpovědi totiž bývají velmi nepřesné.
Diagnostikovat lze i uprostřed sezóny
Co byste poradil někomu, komu se letos v období květu stromů objevily příznaky typické pro alergickou rýmu (svědění, pálení nosu, rýma, zánět spojivek atd.)? Má projevy tlumit volně prodejnými přípravky a alergologa navštívit až sezóna pomine, anebo se za vámi vydat co nejdříve?
Myslím, že reálná možnost je zajít do lékárny, k alergologovi se tak rychle nedostane. Objednací lhůty jsou několik měsíců. Ovšem pokud to jde, je samozřejmě lepší zajít k lékaři. Je důležité, když alergolog vidí pacienta přímo v sezóně, dokáže jej zhodnotit a změřit řadou přístrojů a sdělit mu prognózu. Tedy do jaké míry hrozí, že se z alergie vyvine astma atd.
Tedy je efektivní provádět diagnostiku uprostřed pylové sezóny?
Ano, určitě. I uprostřed sezóny je možné provést laboratorní diagnostiku nebo případně udělat i prick testy. Obvykle potvrdí to, co pacient tuší a co si přečetl v pylovém kalendáři.
Jakou léčbu je možné začít užívat hned, během sezóny?
Uprostřed sezóny není úplně ideální začít s alergenovou imunoterapií (jediná příčinná léčba, tedy řešící podstatu nemoci, více viz níže), když má pacient akutní problém. Spíše je vhodné užívat úlevové léky. Jsou ovšem lidé, kteří je odmítají a raději sezónu přetrpí. Po skončení sezóny je pak vhodné nastavit dlouhodobou léčbu.
Pokud se tedy prokáže alergie na pyly stromů, kterým pacientům nabízíte symptomatickou léčbu a kdy je namístě alergenová imunoterapie?
Indikace alergenové imunoterapie jsou dvě. Týká se jednak pacientů, kterým dostatečně nezabírají úlevové léky. Druhou skupinu tvoří jedinci, kteří o tuto léčbu stojí a splňují všechny požadavky, tedy jsou přecitlivělí na daný alergen a mají alergické potíže. Třeba jim do určité míry zabírá úlevová léčba, ale přesto chtějí mít benefit alergenové imunoterapie, která umí výrazně zpomalit vývoj alergie, někdy jej i zcela zastavit a posunout alergii do lepšího stavu během sezóny.
Je důležité, aby lidé věděli o alergenové imunoterapii
Jinými slovy to znamená, že pomocí alergenové imunoterapie se mohou léčit všichni, respektive je hrazena všem, kdo ji chtějí.
Přesně tak. Hlavně je důležité, aby to lidé věděli. Aby se lékařů alergologů doptávali a diskutovali o léčbě, protože někteří lékaři mají k alergenové imunoterapii jiný přístup a pacientům ji sami nenabídnou.
Jaké máte osobní zkušenosti s alergenovou imunoterapií u vašich pacientů vy? Po jaké době obvykle pociťují úlevu od alergických projevů?
Moje zkušenost je dobrá. Osobně si myslím, že role alergologů je zejména právě v indikaci alergenové imunoterapie. Antihistaminika si můžete koupit v lékárně anebo vám je předepíše praktický lékař.
Naše práce je v dlouhodobé péči o alergiky, kteří mají zájem se svou nemocí něco dělat. Tedy ji léčit, nikoliv ji pouze kontrolovat úlevovou léčbou. Cílem alergenové imunoterapie je vyléčit pacienta anebo minimálně zmírnit projevy jeho alergie.
Do jaké míry u nástupu účinků alergenové imunoterapie hrají roli tíže alergie, věk, trvání alergické nemoci, respektive jiné faktory?
Tím, že jde o tzv. alergický trénink, kdy trénujete toleranci organismu vůči danému alergenu, jde o to, jak moc trénujete. Tedy jednak o adherenci k léčbě (dodržování předepsané terapie pacientem), ale i o správné nastavení léčby alergologem.
Jinak záleží také na tom, jak moc rozvinuté obtíže už pacient má. Projevy se určitě zlepší i u těžkého alergika, ale účinek léčby nebude z absolutního hlediska tak dobrý jako u pacienta s mírnějšími projevy nemoci. Tedy obecně platí, čím dříve a v mírnějším stadiu se začnete léčit, tím lepších výsledků dosáhnete. Ale léčba má smysl vždy.
V neposlední řadě souvisí účinnost léčby také s úhradami, které v ČR máme. Je skvělé, že české zdravotní pojišťovny léčbu hradí, protože jsou země, v nichž proplácena (z veřejného zdravotního pojištění) není. Na druhou stranu je zde prostor pro zvýšení úhrad. Třeba když se bavíme o tabletách na stromovou alergii, pojišťovny léčbu hradí jen šest měsíců v roce. Což není ideální. Výsledky jsou výrazně lepší, když pacient užívá léky celoročně, a to i během sezóny. Což se týká i alergiků na pyly trav.
Kolik tato léčba stojí? Hradí si ji pak pacienti sami?
Vyjde zhruba na 12 tisíc korun za půl roku. Někteří pacienti si ji zaplatí, ale záleží samozřejmě na individuálních možnostech každého a taky na přístupu k nemoci a její léčbě.
Rozvoj astmatu může nastat během pár let
Jak velké je riziko rozvoje astmatu, případně zkřížené alergie, pokud se pacient neléčí správně anebo vůbec?
Na to existují rozsáhlá data. Například pokud jde o osoby alergické na skupinu stromů břízy, které mají alergickou rýmu, tak minimálně u poloviny z nich se časem rozvine astma, pokud se nezačnou léčit. Tři čtvrtiny budou mít zkříženou stromovou alergii s potravinovou alergií, tedy takové to svědění na patře po jablkách a dalších potravinách atd. A zhruba u 50 % se zhorší kožní projevy, protože většina z těchto alergiků má také ekzém.
Tedy hraje se opravdu o hodně. Je velký rozdíl, pokud máte v sezóně „pouze“ alergickou rýmu, či pokud potřebujete inhalátor, nejprve pouze v sezóně a pak už i celoročně.
Rozvoj astmatu tedy může nastat během pár let?
Ano, i když je to dost individuální. Taky proto potřebujeme vidět pacienta v sezóně a změřit působení alergie na plíce. Parametrem alergického zánětu je vydechovaný oxid dusnatý, který je produkovaný právě alergickými buňkami a z dechu je možné jej vyšetřit. V sezóně dokážeme změřit, jestli se tyto hodnoty zvyšují, aniž by pacient měl potíže. Což už je nutné považovat za astma, byť ne manifestní (zjevné), a pacient by už měl v této fázi začít s léčbou.
(lek)