topický ekzém dnes odborníci považují za tzv. multifaktoriální chronické kožní onemocnění. To má sice genetický podklad, samotná dědičná vloha ale k tomu, aby se nemoc projevila, většinou nestačí. "Pomoci" mu často musí i negativní vliv okolního prostředí.
Ekzematici mají oproti zdravým lidem porušenu bariérovou funkci kůže, a to i v klidové fázi onemocnění. Podle posledního pohledu na vývoj atopického ekzému existují dva odlišné typy nemoci, tzv. intrinsic forma, u které je pouze porucha bariérové funkce, a extrinsic forma, kde hraje výraznou roli alergie.
Pozor na přílišné odmašťování kůže
Mezi těmito typy ale existuje mnoho přechodných forem. Vliv okolního prostředí může významně ovlivnit průběh obou typů ekzému. Dlouhodobými zkušenostmi je prokázáno, že ekzematické kůži škodí vysušování a odmašťování při umývání mýdlem a při používání tvrdé vody a také vystavování se roztočům a jejich enzymům.
Netopte roztočům
Genetická výbava populace se mění velmi pomalu, za nárůstem počtu ekzematiků v posledních desetiletích je tedy nutné hledat především změnu životních podmínek. Ve Velké Británii například vzrostla mezi lety 1981 a 2001 spotřeba detergentů na osobu přibližně pětkrát, také průměrná spotřeba vody na osobní hygienu a den se změnila mezi rokem 1961 a 1998 z jedenácti na padesát jeden litr. Došlo také k výrazným změnám ve vytápění, ventilaci a konstrukci bytů, což vedlo k vytvoření optimálního prostředí pro život roztočů.
Bez mýdla to jde lépe
V péči o ekzém je kladen velký důraz na šetrné okolní prostředí. Pacienti by neměli vůbec používat mýdlo a detergenty, které vysušují, ale také mění kyselost povrchových vrstev kůže. Místo toho je lepší používat prostředky na podkladě změkčovadel typu urey.
Často je diskutována škodlivost enzymů v pracích prášcích a veřejnost i řada zdravotnických profesionálů věří mylně tomu, že takové prášky více iritují pokožku než ty, které enzymy neobsahují. V rozsáhlém pojednání britských autorů (Basketter D. A. a spol., Enzymes, detergents and skin: facto and fantasie, Br. J. Dermatol., 2008, 158, 1177–1181) bylo ale prokázáno, že enzymatické prací prášky nejsou k pokožce o nic více škodlivé než prášky pouze s detergenty. Detergenty zbylé v nevymáchaných textiliích, které jsou v těsném kontaktu s kůží, jsou ale často příčinou zhoršení stavu kůže ekzematiků během zimních měsíců. Důležitější než výběr prášku je tedy dobře vymáchané prádlo.
(van)