Odpověď na otázku, zda je astma dědičné, zní "ano i ne". Samotnou nemoc sice nedědíme, ale v našich genech je zakódována určitá tendence k jejímu rozvoji. Důkazů existuje hned několik, jak ukáže následující text.
Nenadělují sudičky, ale rodiče
Aniž bychom museli určovat jednotlivé geny zodpovědné za vznik astmatu, můžeme na základě statistik odhadnout riziko jeho vzniku. Pokud ani jeden z vašich rodičů nemá astma, pak je vaše šance na vznik tohoto onemocnění 6procentní. V případě, že jeden z rodičů astmatem trpí, zvyšuje se riziko na 30 procent. Pokud mají nemoc matka i otec, narůstá riziko na 70 procent.
Dvojčata napoví
Studie jednovaječných dvojčat představují významný zdroj informací o dědičnosti jednotlivých onemocnění. Dvojčata mají stejnou genetickou výbavu, a proto se nemoci, které jsou dány pouze geneticky, vyskytnou vždy u obou sourozenců. U astmatu se udává 33procentní riziko vzniku pro druhé dvojče, pokud je to první nemocné. Vidíme tedy, že rozvoj astmatu nezáleží pouze na genech.
Vnější vlivy
O významnosti vlivu vnějšího prostředí svědčí skutečnost, že lidé v některých profesích mají větší pravděpodobnost vzniku astmatu než ostatní. Například pracovníci u pily vdechují den co den piliny z různých dřev – následkem toho se u nich rozvíjí astma, u kterého se zprvu objevují typické příznaky pouze při styku s pilinami. Postupně však organizmus reaguje i na ostatní běžné stimuly, jako je námaha, chladný vzduch či infekce dýchacích cest.
Nutnost dalšího výzkumu
Astma tedy patří k onemocněním, na jejichž vzniku se podílí geny, ale i vnější prostředí. V současné době se výzkum zaměřuje na určení zodpovědných genů a pojmenování faktorů vnějšího prostředí, které vedou ke vzniku této nemoci.
(blš)