Alergie je nepříjemná a obtěžující záležitost, mnoho lidí ji však často podceňuje. Jenže v nejtěžším případě alergické odpovědi, kdy se rozvine anafylaxe a anafylaktický šok, jde již o velmi závažný a život ohrožující stav.
Nebezpečná forma
Anafylaxe je nejtěžším stupněm alergické odpovědi. Dochází k:
- otokům,
- kopřivce,
- snížení krevního tlaku a rozšíření cév.
V opravdu závažných případech následuje anafylaktický šok, který může skončit fatálně, jestliže není okamžitě léčen.
Na vině je odlišná protilátková odpověď na alergeny
K anafylaxi dochází, jestliže si imunitní systém vytvoří protilátky IgE vůči specifickému antigenu. To pak vede k nepřiměřené a vystupňované reakci na látku, která je normálně neškodná. Organismus odpoví na první setkání s antigenem takzvanou
senzibilizací, ale alergická reakce nastane až tehdy, když je mu vystaven opětovně. Vazba antigenu na protilátky může vést k uvolnění celé řady mediátorů (např. histamin), které jsou odpovědny za výše uvedené příznaky.
Co anafylaxi spouští
- Mezi nejčastější spouštěče patří potravinové alergeny. Jde hlavně o ořechy, korýše, mléčné výrobky, vaječné žloutky a sezam.
- Další častou příčinou je hmyzí (vosí nebo včelí) štípnutí.
- Také zvýšená fyzická zátěž může v některých případech vést k anafylaxi – například pokud před ní dotyčný jedl alergizující jídlo.
- Anafylaxe hrozí také po užití některých léků (často antibiotik a lokálních anestetik).
- Naproti tomu pylová alergie způsobuje tento problém jen zřídka.
- Existují i látky, také mohou způsobit takzvanou anafylaktoidní reakci – ta je podobná a může být stejně závažná jako anafylaxe – jen s tím rozdílem, že nedochází k tvorbě IgE protilátek. K těmto látkám patří rybí alergeny nebo například radiologické kontrastní látky, užívané při radiologických vyšetřeních.
Při anafylaxi je pro záchranu života nejdůležitější rychlá první pomoc, a to ještě před příjezdem záchranné služby. Zásady první pomoci najdete zde.
(hak)
Zdroj: www.webmd.com