Anafylaktický šok je závažná celková alergická reakce doprovázená poruchami krevního oběhu či dýchání. Objevuje se v souvislosti s bodnutím hmyzem či požitím určitých potravin (tradují se mořské plody, některé ovoce a oříšky), někdy může reakce vzniknout i po podání některých léků. Pokud už k anafylaktickému šoku dojde, je nutné poskytnout postiženému první pomoc. Nejdůležitější je, aby taková pomoc byl včasná.
Hlavním cílem první pomoci je zachování vitálních funkcí – dýchání a krevního oběhu. Anafylaktická reakce je často spojena s omezenou průchodností dýchacích cest. Pokud jsou k dispozici léky, je lékem první volby injekční adrenalin. Ten má být podán vždy při příznacích selhávání dýchacího nebo oběhového systému a také vždy, pokud si nejsme jisti, zda se o anafylaktickou reakci jedná nebo ne.
Po podání adrenalinu následuje inhalační podávání rychle působících léků k rozšíření dýchacích cest. Na řadu přichází i podání protialergických léků, antihistaminik, a nakonec hormonálních léků, kortikosteroidů.
Během léčby je pacient uložen do stabilizované polohy nebo na záda, podle dostupnosti je podáván kyslík a nitrožilně tekutiny k udržení stabilního krevního oběhu. Je nutné zachovat tento časový sled podávání léků, protože je odvozen od rychlosti nástupu jejich účinků. Adrenalin účinkuje během minut, antihistaminika během desítek minut a kortikoidy po hodině.
Pokud vznikla reakce po kousnutí nebo injekci do končetiny, je vhodné ji zaškrtit, aby bylo zabráněno odtoku krve. Do okolí postiženého místa se doporučuje podat podkožně adrenalin.
Pacienta je nutné co nejdříve převézt do nemocnice a minimálně 24 hodin sledovat.
Pokud nemáme k dispozici léky, jsme omezeni na obecná opatření při šoku jakéhokoliv původu. V takovém případě se tedy snažíme udržet základní životní funkce. Můžeme jedině zaškrtit postižené místo a při nádechové dušnosti obložit krk ledem. Co nejrychleji musí být přivolána lékařská pomoc, jinak je pacient vážně ohrožen na životě.
Po anafylaktické reakci musí vždy následovat vyšetření příčiny a doporučení prevence a léčby v případě opakovaní reakce.
(van)