Jak ambrozie vypadá a odkud je?
V Evropě byla ambrozie poprvé zaznamenaná v roce 1883. Počátky hojnějšího výskytu této rostliny u nás se vážou na začátek 20. století, kdy k nám byla zavlečena ze Severní Ameriky jako součást osiva jetele. Spolu s drážní dopravou a dovozem různých zemědělských produktů, jako například sóji, se začala častěji vyskytovat v okolí nádraží a železnic nebo v areálech zpracovatelských závodů.
V současnosti se můžeme setkat s ambrozií také na polích, podél silnic a dálnic nebo na březích řek, kde vytváří bohatě se větvící až 1,5 metru vysoké kolonie. Invazivní ambrozii se daří v suchých a teplých oblastech, a v našich podmínkách proto dozrává a kvete až později v létě, nejčastěji v srpnu. V evropských zemích včetně České republiky se intenzivně šíří jako škodlivý polní plevel a alergen.
Proč působí alergikům obtíže?
Květenství ambrozie produkují ohromná množství pylu – jedna její rostlina dovede vyprodukovat až miliardu pylových zrn během sezóny. Tento plevel proto „dokáže“ alergiky značně potrápit, a to především na konci léta a na podzim, kdy je pyl přítomný v ovzduší.
Pylová zrna jsou obvykle v průměru okolo 20 µm (mikrometrů), v případě ambrozie jsou ještě menší – mohou se rozpadat na drobné částečky o velikost okolo 1 µm. Z toho důvodu se pyl ambrozie udržuje ve vzduchu i v interiérech a alergizuje i dlouho po pylové sezóně. Drobná zrna se šíří velice snadno na velké vzdálenosti také větrem.
V té souvislosti hovoříme o tzv. ambroziovém mikroprachu, tedy drobounkých pylových zrnech ambrozie o velikosti < 10 µm, které pronikají hluboko do dýchacích cest a způsobují podráždění. Pyl ambrozie jako alergen může vyvolat alergickou rýmu a kýchání, může dráždit také sliznici očí nebo vést k astmatu.
Jak dostat ambrozii z našich zahrad?
Pokud se ambrozie vyskytne na našich polích nebo v zahradě, doporučuje se nalezené rostliny okamžitě odstranit a místa výskytu ošetřit neselektivním herbicidem, čímž docílíme také podstatného snížení životnosti dozrávajících nažek. Vhodné je také použít herbicidy s delším působením v půdě a postřik v sezóně opakovat tak, aby znovu nedošlo ke zaplevelení.
Braňte se alergické reakci
Jenom částečně účinným řešením obrany je prevence, tedy pokud možno vyhýbat se alergenům. V pylové sezóně omezíme větrání místností a větráme nárazově, dobrým pomocníkem jsou čističky vzduchu, pomáhá také převlékání se a sprchování po příchodu domů.
Kromě preventivních opatření se v praxi uplatňuje takzvaná symptomatická léčba (antihistaminika), která však pouze potlačí příznaky nemoci.
Vzhledem k tomu, že pyl ambrozie je vysoce alergenní a způsobuje také vysoké riziko astmatu, celková léčba alergického pacienta musí být komplexní, přičemž se doporučuje u každého jedince s respirační alergií zvážení indikace alergenové imunoterapie. Alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou příčinnou léčbou. Působí dlouhodobě, má preventivní efekt a mění přirozený průběh nemoci. AIT spočívá v dlouhodobém zvyšování tolerance k příčinným alergenům, jako jsou roztoči domácího prachu, travní pyly, pyly břízy a dřevin ze skupiny břízovitých nebo pyl ambrozie. Alergenová imunoterapie trvá tři až pět let a má dlouhodobé účinky s trvalým zlepšením i v období po ukončení léčby.
(lexi)
Zdroje: